Tzv. Bílá kniha o alergiích, kterou vydává Světová organizace alergií, uvádí, že přibližně 40 % populace trpí nějakou formou alergie. V evropských vyspělých státech je výskyt alergických chorob přibližně stejný. “Dítě začíná jako ekzematik na základě potravinové alergie, v dospívání se přidá alergická rýma na inhalační alergeny, jako jsou např. pyly trav, a vše může vyústit do astmatu. Na všech úrovních se snažíme režimovými a farmakologickými intervencemi tento pochod podchytit, aby nedošlo k nevratným změnám,” říká v rozhovoru prof. Bartůňková.

Nejnebezpečnější jsou tzv. anafylaxe, tj. náhlé celkové reakce organismu na alergický podnět. Může to být po některých potravinách (burské oříšky, kořenová zelenina, ryby…), po hmyzím bodnutí nebo po lécích, např. po penicilinu. Pacient může být dokonce ohrožen na životě. “Zátěž mohou představovat i méně nebezpečné alergické choroby, třeba chronické alergické astma nebo těžké formy atopické dermatitidy, protože jde o chronická onemocnění, která – zvlášť pokud nejsou důsledně léčena – mohou ve svých důsledcích pacienta invalidizovat nebo přinejmenším omezovat v běžném životě,” upozorňuje Bartůňková.