Mezinárodní den Alzheimerovy choroby každoročně připadá na 21. září. Při onemocnění ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk proto zapomíná, nepoznává své známé, ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, nezvládne se obléknout či najíst a postupně se stává závislým na péči okolí. Jelikož příčiny choroby nejsou zcela objasněny a stále je nevyléčitelná, hraje zásadní roli prevence a přecházení nemoci.
S novými zjištěními v oblasti neurodegenerativních onemocnění mozku přišli vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). Výsledky studie o stárnutí mozku (Czech Brain Aging Study) prezentovali na nedávné světové konferenci Alzheimerovské asociace v Chicagu. Na základě získaných dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka (spiritual well being – SWB), tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou (spojení označované jako horizontální spiritualita) či s něčím jej přesahujícím jako bohem, vesmírem či universem (tedy vertikální spiritualita), má vliv na ochranu určitých oblastí mozku. „Při dlouhodobém sledování mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že lidé, kteří mají vysoké skóre SWB, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií a se systémem hodnot,“ zmínila lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC, Kateřina Sheardová.
Horizontální spiritualita chrání oblast hipokampu. „To je část mozku související s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postiženy při Alzheimerově nemoci,“ doplnila neuroložka Sheardová. Vertikální spiritualita navíc chrání místa ve spánkovém laloku, který souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sebe sama – což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci. „Zveřejněné výsledky výzkumu našich vědců přispějí k poznání příčin vzniku této dosud nevyléčitelné choroby“, říká Martin Pavlík, ředitel FN u sv. Anny.
Alzheimerova choroba představuje výzvu nejenom pro vědce, ale rovněž pro systém zdravotnictví a sociální služby. Projevuje se především u osob starších 80 let a délka dožití člověka kontinuálně roste. Podle odhadů se do roku 2060 téměř zdvojnásobí počet seniorů v porovnání s osobami v produktivním věku. S větším počtem seniorů vzroste i počet pacientů trpících chorobami typickými pro stáří, mezi které lze Alzheimerovu chorobu zařadit.
FNUSA-ICRC se dlouhodobě věnuje nemocem souvisejícím se stárnutím a letos na jejich výzkum centrum získalo unikátní grant ENOCH v hodnotě téměř 700 milionů korun. „Výzkum přispěje k lepšímu porozumění, jak a proč určitá onemocnění a poruchy vznikají, jak bychom je mohli odhalit dříve, než se projeví na zdraví člověka, jak bychom je mohli zastavit nebo aspoň zpomalit,“ nastínil šéf FNUSA-ICRC a neurolog Gorazd B. Stokin.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
