Dle platné evropské a tuzemské legislativy je v důsledku tohoto celního režimu možné, aby daň z přidané hodnoty byla za dodržení taxativně vymezených podmínek přiznána nikoliv v členském státě dovozu, ale až v členském státě deklarované spotřeby. Cílem analýzy bylo ověření fiskálních rizik spojených s možným obcházením pravidel tohoto celního režimu.
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Na základě uskutečněné analýzy a navazující kontrolní činnosti orgánů Finanční správy bylo zjištěno, že některé daňové subjekty postupovaly v rozporu s platnými právními předpisy, kdy zboží propuštěné do celního režimu 42 patřičně nevykázaly v daňovém přiznání. Finanční správa postupovala cestou minimálního zatížení daňových subjektů umožňující nápravu podáním dodatečných daňových přiznání. Většina plátců na základě výzev správce daně takto učinila a dodatečná daňová přiznání podala.
V důsledku potvrzení fiskálních rizik identifikovaných v rámci analytické a kontrolní činnosti byl Sekcí daňové a analytiky Generálního finančního ředitelství vytvořen nástroj pro automatizovanou detekci rizikových transakcí. Tento nástroj bude využíván za účelem pokročilé detekce zneužívání podmínek celního režimu 42.
Finanční správa doporučuje plátcům daně z přidané hodnoty, aby věnovali patřičnou pozornost správnému vykazování svých daňových povinností. V případě, že u zboží propuštěného do celního režimu 42 v jiném členském státě EU je deklarovaným státem spotřeby Česká republika, vzniká povinnost jej vykázat v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty jako pořízení zboží z jiného členského státu. Za stejných podmínek jako u intrakomunitárního pořízení zboží v rámci EU, vzniká i u tohoto celního režimu plátci nárok na uplatnění odpočtu daně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
