Jako nejlesnatější stát Evropy může z velké části využívat k výrobě elektřiny biomasu, která má hrát hlavní roli v plánovaném podílu 38% obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energií do roku 2020. V roce 2012 se biomasa podílela na celkové výrobě elektřiny z 28%. Pětinu celkové produkce elektřiny Finsko vyrábí ve vodních elektrárnách. Finové se také těší z levné elektřiny. Podle organizace Finnish Energy Industries činila její průměrná tržní cena v loňském roce 3,7 c/kWh (v USD), téměř o 25 % méně než v roce 2011.

Finsko je jednou z mála zemí Evropy s ambiciózními plány na rozšíření své jaderné kapacity. Koncept finského energetického programu počítá s dvojnásobným vzrůstem podílu elektřiny vyrobené štěpením jádra do roku 2025. Až budou všechny jaderné projekty dokončeny, bude v zemi v komerčním provozu 7 reaktorů a podíl elektřiny z jádra by se z dnešních 30% měl do roku 2025 zvýšit až na 60%. Současnými provozovateli jaderných elektráren Olkiluoto a Loviisa jsou státní společnosti TVO a Fortum. Nyní se ke konkurenci přidala soukromá Fennovoima s novou JE Pyhäjoki, jejíž stavbu schválil finský parlament souběžně se stavbou 4. bloku JE Olkiluoto v roce 2010. V nabídce pro Pyhäjoki jsou tlakovodní reaktor AES-2006 o výkonu 1200 MW ruské firmy Rosatom a tlakovodní reaktor EPR firmy Areva s výkonem 1600 MW. Nyní probíhá na ostrově Hanhikivi přípravná fáze stavby, která má trvat 2-3 roky a bude se na ní podílet 1000 pracovníků. Spuštění elektrárny do provozu se plánuje na rok 2020.

Finsko realizuje také velký projekt trvalého úložiště jaderného odpadu Onkalo (finský výraz pro jeskyni) na ostrově Olkiluoto. Začne se využívat od roku 2020, má dosahovat hloubky 400-450m a pojmout jaderný odpad z JE Olkiluoto 1,2,3,4 a Loviisa 1,2. Projekt stál více jak miliardu euro a 30 let času. Pro jaderný odpad z elekrárny Pyhäjoki se ale bude muset vybudovat nové úložiště, pro které dosud není vybraná lokalita.