Podle bývalého komisaře EU pro rozšíření Güntera Verheugena, který plenární zasedání iniciované společností GE na 23. Ekonomickém fóru v Krynici zahájil, potřebují země střední a východní Evropy konzistentnější evropskou politiku. „Je přitom naprosto nezbytné zaměřit se na konkurenceschopnost.“ V současné době vytváříme stabilní a předvídatelné rámcové podmínky,“ vysvětlil Verheugen.

Jan Krzysztof Bielecki, předseda ekonomické rady polského premiéra a bývalý předseda polské vlády, uvedl, že budoucnost přináší „dvě velké výzvy". První z nich je transatlantické partnerství, v něž Polsko pevně věří (a jehož prosazení je podle Bieleckého otázkou politického rozhodnutí), druhou výzvou jsou pak dluhy. Ty podle jeho názoru představují pro stát nejhorší možnou zátěž a jedině jejich odstranění umožní další růst. Jak Bielecki podotkl, Polsko výrazným způsobem profituje z ekonomických úspěchů Německa. „Potřebujeme však pevné základy. Dluhová krize v eurozóně ještě neskončila a my musíme udržet rovnováhu mezi úspornými opatřeními a růstem.“

„Co stojí v cestě ekonomické renesanci v Evropě?“ Tuto otázku vznesl László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální záležitosti a sociální začleňování. Dluhy, rekapitalizace a problémy s dohledem – tyto otázky je potřeba řešit, zdůraznil Andor. „Klíčový význam má obchod – a to i s východem – a rovněž lidský kapitál. Do těchto oblastí musíme investovat více. Je na čase zlepšit vzdělávací systém a pomoci mladým lidem při přechodu do pracovního života,“ podotkl Andor.