HK ČR: Čeští podnikatelé tlačí na lepší pravidla pro podnikání v Evropě

26.01.2024 7:05 | Tisková zpráva

Zkušenosti českých firem by se mohly stát základem pro zlepšení podnikání na trhu Evropské unie. Zprávu o stavu vnitřního trhu, která by měla zásadně ovlivnit priority příští Evropské komise v letech 2024–2029, předloží letos hlavám členských států na summitu v březnu bývalý italský premiér Enrico Letta. Toho se dnes české firmy snažily přesvědčit, že Evropská unie ztrácí svou konkurenceschopnost vůči ekonomice USA, zejména kvůli stále rostoucí byrokracii a překážkám na vnitřním trhu, se kterými se v praxi potýkají i po dvaceti letech od vstupu do Evropské unie.

HK ČR: Čeští podnikatelé tlačí na lepší pravidla pro podnikání v Evropě
Foto: HK ČR
Popisek: Hospodářská komora České republiky

„Trh Evropské unie nefunguje jako celek, ale jako 27 samostatných trhů, které sice propojují různá pravidla a dohody, ale uplatňuje se na nich i vlastní, národní byrokracie a omezování svobodného podnikání. Mnohdy země Evropské unie vedou i svou protekcionistickou politiku. Firmám tak rostou náklady, aby vyhověly všem požadavkům. A další firmy od exportu výrobků a služeb do Evropy vysoké výdaje zejména na administrativu úplně odrazují. Pokud špičky Evropské unie tyto bariéry odstraní, bude to pro naši zemi, pro prosperitu našeho hospodářství, velmi dobrá zpráva,“ poznamenal prezident Evropské asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres Vladimír Dlouhý, který zároveň ocenil, že Enrico Letta jako jeden z mála politiků vykročil z bruselské bubliny a Českou republiku si vybral jako jednu ze zemí, kde si podnikatele poslechne přímo v terénu.

Jeho slova potvrzuje i nové šetření Hospodářské komory, podle něhož 30 % tuzemských firem pociťuje bariéry, které jim komplikují zapojení do vnitřního trhu. Mezi velkými zaměstnavateli nad 250 zaměstnanců zbytečným překážkám obchodu čelí dokonce 40 % podniků.

Podle analýz Hospodářské komory zapojení do vnitřního trhu má významný ekonomicky přínos pro českou ekonomiku. Odstranění překážek volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členy umožňuje státům efektivně se zapojit do mezinárodního obchodu s využitím svých komparativních výhod, tedy vyrábět (a následně exportovat) takové zboží a služby, v jejichž produkci má země relativní výhodu.

Míra otevřenosti od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 postupně rostla. V roce 2022 byla vyvezena zhruba třetina z celkové hodnoty české produkce (33,7 %). To dokazuje, že Česká republika je právem označována za malou exportně orientovanou ekonomiku. Z pohledu výkonnosti českého národního hospodářství je proto zapojení do vnitřního trhu a jeho hladké fungování zásadním faktorem. V teritoriální struktuře je český export výrazně orientovaný na Evropskou unii, do které směřuje až 81 % z celkové hodnoty exportu. To je další okolnost, která zdůrazňuje význam fungování vnitřního trhu pro českou ekonomiku.

Životní úroveň občanů České republiky přitom za posledních třicet let vzrostla i díky úspěchům českých firem v zahraničí a rostoucímu významu exportu. České firmy dnes vyváží výrobky do 217 teritorií. Jejich hlavním obchodním partnerem je Německo, stejně jako před třiceti lety. Od vzniku České republiky firmy dnes vyváží více své produkce také do Polska, Francie a Nizozemí.

Firmy Bonatrans Group, Amazon, ČEZ, Linet, Alukov, Plzeňský Prazdroj, Zentiva, Škoda Auto, Lego Group, ale také Ocelářská unie, AutoSAP nebo Obalový institut Syba na jednání s Enricem Lettou, organizovaném dnes v pražském Florentinu Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy, proto apelovaly zejména na „regulační detox“ a snížení administrativní zátěže, racionalizaci ESG reportingu nebo harmonizaci evropských technických norem pro zkoušení a certifikaci průmyslových výrobků v EU.

Upozornily i na to, že některé země EU neuznávají odborné kvalifikace nebo že je zatěžuje povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s lokálními daňovými předpisy.

„Potřebujeme, aby příští Evropská komise skutečně fungovala jako strážce smluv a tvrdě bojovala proti protekcionismu některých členských států i snaze ohýbat dohodnutá evropská pravidla. Panu Lettovi jsme předali seznam konkrétních negativních zkušeností českých podnikatelů s překážkami volného obchodu, a uděláme vše pro to, aby se firmy po celé Evropě mohly znovu nadechnout,“ říká viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Firmám komplikuje podnikání vysoká administrativní zátěž spojená třeba s povinností hlásit zásilky při dovozu do ČR. „Povinnost nahlašovat přesná množství a údaje o odesílateli zásilky s 24hodinovým předstihem je typickou ukázkou umělých bariér, kterými členské státy blokují větší konkurenci. Problémem jsou ale třeba i rozličná pravidla značení výrobků a obalů v jednotlivých členských státech, což omezuje a prodražuje pronikání na další trhy,“ vyjmenoval některé překážky na vnitřním trhu.

V oblasti dopravy české firmy zatěžují příliš restriktivní pravidla pro doby řízení a odpočinek řidičů ve srovnání s jinými obory a povinnostmi zaměstnanců a rigidní pravidla pro rozměry vozidel napříč členskými státy, formulované ve směrnici 53/96.

Přitom již delší dobu jsou v některých státech, například v Německu, v provozu delší návěsové soupravy o délce 17,88 metrů nebo eko soupravy o délce 25,25 metrů. Obě tyto varianty jsou schopné relativně rychle a s malými náklady snížit významně emise, které silniční doprava produkuje. Přesto tyto delší návěsy ani eko soupravy 25,25 m nejsou směrnicí povolené.

Podnikatelé třeba povinnost dopravců prokazovat trávení času v době odpočinku řidičů označili za zásah do soukromí. Dopravce ale trápí i nedostatek odpočívek s dobrým sociálním zázemím, což je velká překážka pro dodržování striktních norem, nebo nepřiměřené a nespravedlivé nastavení dvojí penalizace, kdy odpovědnost nese řidič a zároveň dopravce.

Belgie se zavázala, že své současné předsednictví využije k tomu, aby se zaměřila na konkurenceschopnost a jednotný trh. Maďarsko, jež převezme předsednictví v červenci, už také avizovalo, že učiní totéž. Největší dopad by měly mít Lettovy závěry na priority příští Evropské komise v období 2024–2029. Čeští podnikatelé očekávají, že se nový Evropský parlament a nová Evropská komise budou ve své legislativní práci řídit jejich desaterem pro restart vnitřního trhu a co nejrychleji prosadí změny, po kterých podnikatelé volají už dlouhé roky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

životní úroveň

Dobrý den, pane Juchelko. Zajímá mě jedna věc. máte nějaký plán, jak zvýšit životní úroveň občanů ČR?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman: Přístupnost veřejných institucí stále pokulhává, ukázaly výzkumy

7:02 Ombudsman: Přístupnost veřejných institucí stále pokulhává, ukázaly výzkumy

Dva výzkumy veřejného ochránce práv ověřovaly přístupnost veřejných budov z pohledu stavebního práva…