Vytvoření dvou soustav obecních a státních stavebních úřadů s komplikovanými vztahy a vzájemným posíláním stanovisek, dalšího speciálního stavebního úřadu a zachování samostatné existence řady dotčených orgánů znamená destrukci návrhu nového stavebního zákona a celé koncepce jednotné státní stavební správy navržené po vzoru funkčních katastrálních úřadů. Ministerstvo tím rezignuje na vládou schválený a celou dobu společných prací prosazovaný princip 1 úřad – 1 řízení – 1 razítko. Právě ten byl základem snahy o zásadní zjednodušení, zrychlení a zkvalitnění stavebního práva.

Snaha politicky vyhovět všem odpůrcům reformy, kteří jsou za současný stav často spoluodpovědní, povede k faktickému neřešení, či dokonce zhoršení současné tristní situace stavebního práva. Skutečnou reformu nelze provést tak, že se vyhoví jejím nejhlasitějším odpůrcům a zakonzervuje se současný stav, který hájí. Odborně zpracovaný návrh tak zásadní reformy vyžaduje též politickou odvahu gesčního ministerstva a vlády, která se vytratila dříve, než byl návrh předložen Parlamentu.

Hospodářská komora se proti změnám návrhu oznámeným ministerstvem pro místní rozvoj bez jakékoli předchozí odborné diskuse ohrazuje. Od oznámených úprav se distancují také odborníci, kteří se na přípravě materiálu aktivně účastnili v rámci pracovních týmů. Kolegium ministryně pro místní rozvoj z 28. ledna tyto obavy nejen potvrdilo, ale naopak prohloubilo, a proti drolení zásadní legislativy se postavili téměř všichni členové kolegia. Změny jsou v rozporu též s připomínkami obou Nejvyšších soudů i samotného Úřadu vlády.