Země se tehdy teprve vzpamatovávala z tragických lednových událostí. Nejdůležitější je, že se prezidentovi v tomto kritickém okamžiku podařilo zachovat státnost a politickou stabilitu.

Není tajemstvím, že v těch dnech mnozí vyjadřovali pochybnosti o reformách, a dokonce hovořili o nutnosti změny politického kurzu. Většina politické elity se jednoduše obávala, že země upadne do chaosu. Prezident byl však pevně přesvědčen: změna je nevyhnutelná, a hlavně je nutná a pro společnost potřebná. A právě proto nikdo nemohl Kasyma-Žomarta Kemeluly donutit, aby se odvrátil od cesty transformace státního aparátu.

Hlava státu prokázal pevnost svého přesvědčení, věrnost národním zájmům a tvůrčí přístup. V podstatě navrhl reformu zaměřenou na radikální restrukturalizaci země.

Chtěl bych zejména zdůraznit, že pan prezident jasně definoval kantorskou tragédii, když ji jasně a výstižně označil za pokus o státní převrat. "Jejich zlý záměr se však neuskutečnil. Vždy jsem říkal, že budu se svým lidem až do konce. Byly mezi nimi známé osobnosti. Byli tam šéfové armády a speciálních agentur. Využili všech akcí k destabilizaci situace," řekl Tokajev.

To je důležité jednak proto, aby nedošlo ke zkreslení, a samozřejmě také jako mezník, za nímž už země nikdy nebude stejná. Nyní, kdy lidé mohou vyjádřit své skutečné touhy, kdy na mezinárodní scéně dochází k turbulencím, si většina z nás uvědomuje potřebu hlubokých demokratických změn a institucionálních reforem. Kasym-Žomart Tokajev již postavil do čela vytvoření Nového Kazachstánu, a to zdaleka není jen kosmetická proměna země.