Projekt je podpořený v rámci programu Interreg V-A SK-CZ 2014-2020 [1]. Projekt se zaměřuje především na koordinovaný monitoring kočky divoké na česko-slovenském pomezí, s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů a vytvořit vhodnou metodiku pro další monitoring a ochranu kočky divoké v České republice a na Slovensku. Součástí projektu jsou analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty na základě fotomonitoringu a genetických dat, zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké v Národní zoologické zahradě v Bojnicích a také osvětová činnost a spolupráce s veřejností.

Ohrožený druh

Kočka divoká je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě mnoho nevíme. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla v roce 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se dozvídáme až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, které přinesly nezpochybnitelné důkazy o výskytu těchto skrytě žijících šelem. Jedním z nich je i poslední studie o recentních záznamech kočky divoké na česko-slovenském pomezí [2].

„Dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem na okraji Západních Karpat nám přinesl i cenné záznamy o výskytu koček divokých v Javorníkách a Bílých Karpatech na Slovensku, kde jsme potvrdili životaschopnost populací v obou pohořích. V roce 2019 se nám podařilo v slovenských Javorníkách v blízkosti hranic s Českou republikou zdokumentovat vodící samici se třemi mláďaty [3]. Rozptylující se jedinci z těchto populací mohou hrát důležitou roli při rekolonizaci vhodných biotopů v České republice. Důkazem jsou i nedávné záznamy kočky divoké v navazujících pohořích jako jsou Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy [4],“ uvedl Martin Duľa, autor zmiňované studie a koordinátor projektu kočky divoké z Hnutí DUHA Olomouc.