Hospodářská komora návrhu mj. vytýká, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Kurzarbeit by neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, ale zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.

„Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat například s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu jen na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát. Je nesporné, že tento přístup může v některých případech vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytná,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Zákonodárci by měli při projednávání kurzarbeitu v parlamentu pečlivě zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů. Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu. I z hlediska státního rozpočtu je přitom vyplácení podpory v nezaměstnanosti nákladnější než vyplácení podpory v kurzarbeitu.

Hospodářská komora je proto připravena iniciovat změnu uvedených problémových míst při projednávání návrhu kurzarbeitu v Poslanecké sněmovně a Senátu tak, aby se tento mimořádný nástroj stal skutečně účinnou pomocí pro zasažené podnikatele a zároveň nesváděl k jeho zneužívání.