„Tento případ by se krásně vyjímal v učebnici ekonomie regulace, jedná se o dokonalou ukázku regulační neefektivity,“ uvedl Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz. „V devadesátých letech, kdy u silnic rostly tisícovky reklamních nosičů jak houby po dešti, nikdo nic neřešil. To trvalo skoro 20 let a Česká republika se stala rájem billboardů. A nyní, namísto konstruktivní analýzy a dílčího odstranění nosičů z nevhodných míst, přišla zcela nesmyslná regulace v podobě totálního zákazu ekonomické aktivity. Dokonalá ukázka neefektivity, která na některých místech situaci ještě zhorší,“ dodal Rod.

S ohrožením bezpečnosti na silnici jako hlavním argumentem pro zákaz billboardů nesouhlasí ani dopravní psycholog Michal Walter. Billboardy dodržující pravidla mají podle něho malý vliv na pozornost řidičů nejen ve srovnání s klíčovými faktory, jako jsou komunikace se spolucestujícími a manipulace s mobilním telefony, navigací či rádiem, ale i třeba ve srovnání se sledováním krajiny a zajímavostí v okolí silnice. To potvrdila i detailní studie holandského výzkumného institutu pro silniční bezpečnost (SWOV) z letošního jara.

„Problematikou chování řidičů se dlouhodobě zabývám a mohu potvrdit, že nejrizikovějšími činnostmi při řízení vozidel jsou ty, které zapojují kognitivní funkce. Primárně jde o manipulaci s mobilními telefony během řízení a je v zásadě jedno, zda řidič telefonuje, píše SMS nebo dokonce komunikuje na sociálních sítích. Naopak jsem se doposud nesetkal se seriózní studií, o kterou by bylo možné opřít tvrzení, že klasické billboardy odvádí pozornost do té míry, že by mohly být samy o sobě příčinou dopravní nehody,“ potvrzuje Walter.