Představitelé Hospodářské komory to sdělili politikům a expertům během druhé předvolební debaty z cyklu Volby 2021 na téma vzdělávání v pražském Florentinu (ZDE).
Český stát by měl mj. pokračovat v jednání s profesními svazy o Národní soustavě kvalifikací, jejíž rozvoj již delší dobu stagnuje. Národní soustavu kvalifikací zaměstnavatelé pomáhali v rámci sektorových rad budovat v posledních patnácti letech. Na její současné podobě se podílely stovky tuzemských firem, ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu šla do NSK skoro 1 mld. Kč.
„I přesto, že projekt stál v posledních letech nemalé prostředky a kapacity odborníků a zaměstnavatelů, ze strany ministerstva školství stále není vyjasněno další směřování Národní soustavy kvalifikací. Například na vyjádření resortu školství ohledně konkrétní role zaměstnavatelů v systému kvalifikací čekáme již celý rok,“ připomíná prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Národní soustava kvalifikací je veřejně přístupný registr profesních kvalifikací uznávaných na pracovním trhu v ČR. Popisuje, co je potřeba umět pro výkon povolání, požadavky na výkon povolání formulují zaměstnavatelé. Registr, který vybudovala Hospodářská komora spolu s partnery z řad zaměstnavatelských svazů a ve spolupráci s orgány státní správy, se stal základem pro ověřování a uznávaní výsledků předchozího učení. Používají jej občané, kteří chtějí změnit svou původní profesi nebo jsou v evidenci úřadů práce, dále školy, kariéroví poradci, ministerstva a zaměstnavatelé.
Právě na dalším rozhodnutí MŠMT ohledně role zastřešujících zaměstnavatelů na aktualizace profesních kvalifikací závisí kvalita rekvalifikačních vzdělávacích programů i rámcových a školních vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání.
„Logicky se proto ptáme, jak chce stát zapojit do tohoto procesu sektorové rady vytvořené zaměstnavateli, které mají dlouhodobě garantovat kvalitu znalostí, dovedností a kompetencí popsaných v jednotlivých profesních kvalifikacích,“ říká Dlouhý s tím, že měnící se trh práce bude s ohledem na zavádění digitalizace a dalších trendů Průmyslu 4.0 ve firmách klást na dovednosti zaměstnanců a na připravenost budoucích absolventů středních odborných škol stále větší nároky.
Česká republika má v tomto ohledu co dohánět. Podle dat Eurostatu se celoživotnímu vzdělávání věnuje v tuzemsku 11,1 % aktivní populace mezi 25 a 64 lety. Pro srovnání, např. ve skandinávských státech se tento podíl blíží až k 30 %.
„Zkušenosti rozvinutých ekonomik na západě a severu Evropy ukazují, že s klasickým školním vzděláváním si v současné rychlé technologické době nelze vystačit v téměř žádném oboru po celý život. Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení se neobejdeme. Ve všech vyspělých zemích se na řízení a koordinaci celoživotního učení zaměstnavatelé přímo podílejí. Proto přicházíme s návrhem partnersky řízeného modelu systému celoživotního učení. Partnerství státu, zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců pomůže v ČR zlepšit meziresortní koordinaci aktivit i využívání již vytvořených nástrojů jako je Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací,“ upozorňuje Dlouhý.
Více než polovina průmyslových firem v ČR se v současné době podle posledních statistik potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Tento problém podle Hospodářské komory ještě pravděpodobně prohloubí koronavirová pandemie a přerušení praktické výuky na středních odborných školách a učilištích. Komora proto během předvolební debaty apelovala na přítomné zástupce politických stran, aby podpora odborného vzdělávání, spolupráce firem a škol byla jednou z hlavních priorit jejich volebních programů.
„V době kdy ve výrobě a stavebnictví postrádáme řádově stovky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců, nemůže stát čekat se založenýma rukama. Finální koncept vzdělávání dospělých i širší podpora a osvěta v oblasti učňovského školství potřebuje celá ekonomika – tím spíše v době, kdy vláda deklaruje co nejrychlejší návrat hospodářství na předcovidovou úroveň,“ uzavírá Dlouhý.
Do předvolební debaty ke vzdělávání, jejímž mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny, pozvání přijali Petr Gazdík za koalici Pirátské strany a STAN, Marta Semelová z KSČM, Kateřina Valachová z ČSSD, Pavel Jelínek za SPD a Marek Výborný reprezentující koalici SPOLU. Jako experti na vzdělávací oblast se diskuze zúčastnili Stanislav Sedláček, člen představenstva Hospodářské komory z Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Petr Uherka, ředitel Vyšší odborné školy publicistiky a Matěj Sulitka, vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
_profil_top.jpg)