Novinka inspirovaná obdobným německým přístupem má v dobách ekonomického poklesu přispět k zachování pracovních míst a snížit náklady na straně státu na podporu v nezaměstnanosti a sociálních dávkách.
„Zavedení kurzarbeitu do legislativy považujeme za správný krok, nicméně ke konkrétní úpravě máme řadu připomínek. Je mimo jiné důležité upřesnit, podle jakých kritérií se bude rozhodovat o aktivaci kurzarbeitu v konkrétním odvětví a regionu a jaké ekonomické ukazatele prokáží, že zásah vyšší moci měl dopad na konkrétního zaměstnavatele,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
K aktivaci kurzarbeitu má přitom dojít jedním z dvou případů. V prvním plošném případě tehdy, pokud ve třech po sobě následujících kalendářních měsících dojde k meziročnímu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání o více než 15 % a současně celkový počet uchazečů o zaměstnání dosáhne počtu alespoň 400 tisíc osob. V druhém případě rozhodnutím vlády s odvětvovým nebo regionálním zacílením, a to zejména z hospodářských důvodů, při vzniku živelní události, pandemie, kyberútoku nebo jiné mimořádné situace.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva