Jde o vůbec nejvyšší nárůst počtu nemocných v průběhu jednoho kalendářního týdne od začátku rok 2018, kdy pražská hygiena kvůli růstu počtu onemocnění statistiku detailně sleduje. „Tento vývoj nás znepokojuje. Pouze letos v lednu se v Praze vyskytlo 35 nových případů. S únorovým nárůstem tak v metropoli letos registrujeme 51 případů. Za celý rok 2018 máme zaznamenáno 103 nemocných. Celkově se tak od začátku obnoveného detailního sledování k datu 8. 2. 2019 dostáváme na celkových 154 případů,“ podotýká MUDr. Zdeňka Jágrová, pověřená zastupováním ředitele HSHMP a zároveň ředitelka protiepidemického odboru.
Nařízeno mimořádné očkování části zdravotníků v Nemocnici Na Vinohradech
HSHMP byla nucena, v souvislosti s nepříznivým vývojem, přistoupit minulý týden, ve čtvrtek 7. února, k přijetí dalšího mimořádného protiepidemického opatření: na základě předchozího souhlasu Ministerstva zdravotnictví opatřením obecné povahy nařídila mimořádné očkování 95 členů zdravotnického personálu proti spalničkám ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, na interní klinice, metabolické jednotce a konziliárních pracovištích (více ZDE). „Ve FNKV došlo k onemocnění zdravotnického personálu, s posledním nemocným zdravotnickým pracovníkem bylo v kontaktu přes 100 zaměstnanců. Nařízení mimořádného očkování je tak zde zcela na místě. Očkování zde musí být provedeno ve lhůtě do 15. března,“ uvádí Zdeňka Jágrová.
Proti spalničkám chrání výhradně očkování, proočkovanost však v ČR klesá
Osoby, které již spalničky prodělaly již znovu onemocnět nemohou. Ze zkušeností HSHMP v roce 2018 vyplývá, že prokazatelně jsou chráněny i děti do 18 let věku, které byly očkovány dvěma dávkami očkovací látky. S očkováním proti spalničkám v ČR se započalo v roce 1969, nejprve se podávala pouze jedna dávka očkovací látky, která dnes již nezaručuje ochranu. Proto u osob ve věku 30 – 50 let již nelze v plném rozsahu ochranu navozenou očkováním odhadnout, je třeba, aby bylo provedeno vyšetření protilátek. V ČR poklesla proočkovanost pod žádoucích 95%, a proto je zde nyní možnost nákazy tímto onemocněním.
K výrazně zvýšenému počtu lidí očkovaných proti spalničkám vyzvala již 25. února roku 2015 na zasedání v dánské Kodani evropské země a státy střední Asie Světová zdravotnická organizace (WHO). Na začátku letošního roku navíc WHO na svých internetových stránkách označila neochotu k očkování za jednu z deseti největších hrozeb pro zdraví lidí na celém světě. WHO uvedla, že kvůli tomu hrozí, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít.
Projevy onemocnění
Spalničky patří mezi nejsnadněji se šířící onemocnění. Uvádí se, že jeden nemocný může nakazit až 18 vnímavých osob. Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění přenášené vzduchem, lze se nákaze jen obtížně bránit. Začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
Vzhledem k tomu, že spalničky jsou označovány za dětskou nemoc, bývá onemocnění u dospělých odhaleno později, a spalničky jim tak mohou způsobit vážnější problémy. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. U neočkovaných a oslabených jedinců může průběh onemocnění v extrémních případech skončit až fatálně. Na spalničky není žádný specifický lék.
Léčí se pouze projevy onemocnění - horečka a další nepříjemné symptomy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
