Pražská Koncepce bytové politiky platí už 11 let a časem se z ní stal spíše formální dokument, který se v řadě ohledů nepodařilo naplnit. „Od roku 2007 hlavní město staví v průměru méně než 100 nových obecních bytů, přestože by jich podle Koncepce mělo každoročně přibýt alespoň 500, aby bylo možné plně pokrýt sociální potřeby seniorů a dalších specifických skupin obyvatel. Podle demografických prognóz totiž bude za 35 let v Praze žít o 270 tisíc obyvatel víc a více než pětina z nich bude starší 65 let,“ upozorňuje ředitel IPR Petr Hlaváček.

Dostupnost bydlení v Praze k tomu snižují vysoké kupní ceny i výše nájemného. Například za byt o 75 m2 dnes nájemník zaplatí asi 18 tisíc korun měsíčně, a pokud si průměrná domácnost hodlá koupit vlastní byt, bude na něj muset dát ekvivalent téměř 11 svých ročních výdělků.

Co s tím? Praha navrhuje opatření

Na tuto nelichotivou situaci reaguje připravovaný Strategický plán hl. m. Prahy navrhovanými opatřeními, která mají zvýšit schopnost hlavního města poskytovat sociálně i generačně ohroženým obyvatelům dostupné bydlení. Podle návrhu Strategického plánu by se Praha měla aktivněji spolupodílet na přípravě zákona o sociálním bydlení.

Plánuje ale i konkrétnější opatření – spolu se všemi městskými částmi by měla pomocí auditu nejprve získat přehled o počtu, lokalizaci a dispozicích všech bytů, které může dát Pražanům k dispozici. Následně by mohla vzniknout centrální městská firma, která by všechny obecní byty efektivně a transparentně spravovala.

Seminář „Bydlení a bytová politika v hl. m. Praze a České republice v kontextu demografických změn“

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) uspořádal 28. ledna spolu s Institutem důstojného stárnutí (IDS) seminář o problematice bydlení v situaci, kdy obyvatelstvo Prahy stárne. Mezi řečníky byl vedle zástupců IPR Praha např. sociolog Ivan Gabal, ředitel IDS Petr Wija, Linda Sokačová z MPSV nebo Alexandra Vobořilová z MMR ale i architekt David Tichý.