Stěžovatelka dne 15. 1. 2016 předložila Krajskému soudu v Brně návrh, jímž se jako dlužník domáhala rozhodnutí o tom, že se zjišťuje její úpadek, spolu s tímto návrhem spojila návrh na povolení tzv. předpřipravené reorganizace ve smyslu § 148 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek stěžovatelky a ustanovil insolvenčním správcem Ing. Jiřího Hanáka. V odůvodnění rozhodnutí soud mj. uvedl, že rozhodnutí o úpadku stěžovatelky nespojil s jí navrhovaným rozhodnutím o povolení reorganizace, protože stěžovatelka nesplnila podmínky vymezené v ustanovení § 148 odst. 2 insolvenčního zákona. Konkrétně dle soudu stěžovatelka nesplnila požadavek předložení řádně přijatého reorganizačního plánu, neboť jí předložené „hlasovací lístky“ jediného zajištěného věřitele a většiny nezajištěných věřitelů neobsahovaly údaj o datu podání přihlášky pohledávky, ohledně níž vykonává věřitel své hlasovací právo.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Insolvenční soud patrně přehlédl, že věřitelé mohou vykonávat svá hlasovací práva mimo schůzi věřitelů nejen v průběhu insolvenčního řízení, ale v případě tzv. předpřipravené reorganizace též před jeho zahájením (§ 346 odst. 2 insolvenčního zákona). Pokud věřitelé hlasují ještě před zahájením insolvenčního řízení, pak je zjevné, že v rámci „hlasovacího lístku“ nemohou uvést datum podání přihlášky své pohledávky, a pokud nějaké datum přesto uvedou, pak se nemůže jednat o údaj relevantní, neboť nebylo-li dosud zahájeno insolvenční řízení, nemohli věřitelé z povahy věci dosud v rámci tohoto řízení své pohledávky přihláškou uplatnit. Datum podání přihlášky tedy v okamžiku, kdy věřitel ještě před zahájením insolvenčního řízení vykonává své hlasovací právo, není známo a z tohoto důvodu nemůže být ani v rámci „hlasovacího lístku“ uvedeno. Trvání insolvenčního soudu na této náležitosti je proto za dané situace požadavkem zcela absurdním a nesplnitelným. Pokud bychom totiž výše uvedený výklad insolvenčního soudu přijali, pak by se žádný z dlužníků nikdy nemohl povolení předpřipravené reorganizace reálně domoci.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Co se stane s majetkem, který bude pocházet z trestné činnosti, a který zabavíte?
Zaráží mě taky, že uvádíte, že budete moci zabavit majetek, který bude podezřelý. Neměl by být zabaven jen ten, u kterého je jisté, že pochází z trestné činnosti? Proti tomu nic nemám, ale pokud jde jen o podezření, nebude to pak snadno zneužitelné?
Další články z rubriky
20:14 ÚOHS zahájil řízení v oblasti domácích potřeb
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v polovině května zahájil správní řízení s několika vzáj…
- 16:18 ČEZ: Temelín dokončil modernizaci chlazení generátorů
- 11:18 MŽP: URBIS 2026 propojí města, inovace a byznys
- 7:16 AOPK ČR: Přírodní rezervace Dívčí kámen se rozrostla o lesní porosty
- 20:14 Ústavní soud: Nahlížení do spisu v řízeních ve věcech dětí mladších patnácti let
- 16:18 ČEZ: Velký úspěch českého jaderného průmyslu



