Experti z uvedených organizací chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

 

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

Ano

95%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 14623 lidí

V únoru, krátce po invazi Ruska na Ukrajinu, zablokovali mobilní operátoři a sdružení CZ.NIC přístup k proruským dezinformačním webům. Ačkoliv byl tento krok nejdříve prezentován jako iniciativa soukromých subjektů, z dopisu, který byl 5. dubna zveřejněn na serveru iRozhlas, vyplynulo, že se jednalo o oficiální pokyn Národního centra kybernetických operací (NCKO) při Vojenském zpravodajství Ministerstva obrany. 

 

Institute H21 a Otevřená společnost chápou, proč stát jednal v dané situaci tímto způsobem, ale použité prostředky porušily principy právního státu, svobody projevu, práva přijímat informace, svobody myšlení a vědeckého bádání. Přitom ani nebyly dlouhodobě účinné(1) a mohou na druhé straně způsobit stejné nebo vyšší škody v ohrožení demokracie. Z toho důvodu se obě organizace rozhodly podat společnou žalobu na Ministerstvo obrany. Nejde však o útok na ministerstvo nebo na NCKO, ale o způsob, jak do řešení nepřijatelného zásahu do občanských práv zapojit vedle výkonné moci také moc soudní.

 

Za problematickou označují formulaci v dopise NCKO, která požaduje po CZ.NIC znepřístupnění označených webových stránek, avšak činí tak bez právního základu. Další šedou zónou je vytvoření falešného dojmu, že cenzorský zásah provádí soukromé subjekty, nikoli stát. “Žaloba v žádném případě nevyjadřuje  sympatie zablokovaným webům, nepopírá jejich dezinformační funkce ani neschvaluje jejich otevřenou podporu válečné agrese Ruska. Principy demokratického právního státu však nelze vyměnit za zdání vyššího dobra. Naopak právě to by byla prohra, proto je v těchto chvílích potřeba trvat na jejich vynucení,“ říká Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. 

 

„Z našeho pohledu je žaloba takzvanou strategickou litigací, jejíž primární cíl není stát ‘potrestat’ za předchozí zásah, ale vyjasnit hranice svobody slova do budoucna. To pomůže občanům i médiím lépe znát svá práva a státu možnosti zásahů proti dezinformacím,“ vyjasňuje Jan Hořeňovský z Institutu H21 podstatu žaloby. Text žaloby i průběh jejího projednávání může pomoci nastavit Ministerstvem vnitra připravovaný anti-dezinformační zákon tak, aby nehledě na to, kdo bude zrovna u moci, nebyl využíván k potlačování názorové rozmanitosti. 

 

Psali jsme:

Taková potupa pro Langšádlovou: Žaloba a kopanec od lidovců

Proč v ČR vypnuli weby. Roman Joch nečekaně. I co s Ukrajinou a cenzurou

Jak se v Česku lže

„Ten pán je pro mě dezinformátor.“ Klaus se rozžhavil o „dezinformacích“. To tu ještě nebylo