Fibrilace síní ovlivňuje život 2,2 miliónu lidí ve Spojených státech a 4,5 miliónu lidí v EU. V České republice je tímto onemocněním ohroženo až 150 000 lidí. Jedná se tak o nejčastější poruchu srdečního rytmu, která je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro cévní mozkovou příhodu. Výskyt fibrilace síní v populaci vzrůstá především s věkem. Postihuje až 5 % populace ve věku nad 65 let. Pokud člověk nemocí trpí, existuje u něj reálné nebezpečí tvorby krevních sraženin díky rychlému
a nepravidelnému tepu srdce. S tím vzrůstá i riziko cévní mozkové příhody – a to až pětinásobně.

Studie ale potvrdily, že výskyt choroby je spojen i s nezdravým stravováním, ve kterém dominují tuky.

Zvýšená tělesná hmotnost totiž velmi zatěžuje srdce. Je to podobné, jako když si zdravý jedinec na sebe oblékne 20 kg vážící oblek. Ten bude představovat odchylku od zdravé váhy. Srdce bude vystaveno mnohem větší zátěži, což bude znát prakticky okamžitě. Osoba trpící obezitou se ale s tímto problémem musí potýkat 24 hodin denně.

Co se děje při fibrilaci síní v srdci

Lidské srdce se skládá ze čtyř částí – dvou síní a dvou komor. Ty se u zdravého jedince stahují koordinovaným způsobem. Po současném stažení obou síní a vypuzení krve
do komor se poté srdeční komory stáhnou a krev je vytlačena do cévního systému. Srdce takto funguje díky elektrickým vzruchům, které se v něm tvoří. Pokud je srdce zdravé, frekvence stahování se pohybuje přibližně v rozmezí 60 až 80 stahů za minutu.
Při fibrilaci síní ale dochází k rychlému a chaotickému šíření elektrických vzruchů v srdci. To má za následek ztrátu koordinovaného stahování síní a omezení jejich čerpací schopnosti. Důsledkem je zrychlený a nepravidelný tep, obvykle o frekvenci nad 100 tepů za minutu. Nemocný člověk pak jako projev vnímá rychlou a nepravidelnou srdeční činnost „bušení srdce“ a zhoršení fyzické výkonnosti.