Není tomu tak dávno, v roce 2015 se nám podařilo tehdy ještě v rámci projektu LIFE CORCONTICA pohnojit některé louky poprvé od dob druhé světové války. Na některých loukách jsme hnojení po pětileté odmlce zopakovali. Krkonošské louky se hnojí ze stejného důvodu jako louky a pastviny v podhůří – je potřeba doplnit živiny, o které louky postupně přišly sečí a odvozem rostlinné hmoty. Tedy i zde platí zákon zachování energie pěkně vysvětlený úslovím: „Co si z louky vezmeš, to tam také vrať.“

Do přírody je třeba navrátit, co jí patří. Nám k tomu pomáhá nejčastěji kompostovaný, uleželý hnůj od hospodářů pasoucích pouze v Krkonoších. Navíc jsou Krkonoše rozděleny do tří regionů (střed, východ a západ), mezi nimiž se nesmí hnojivo pohybovat. Do půdy navracíme živiny i vápněním přirozenou formou mletým vápnitým dolomitem.