Právě na populací v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR. Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. V Krkonoších jsme proto letos na 11 plochách vytvořili 38 ha umělého bezlesí.

Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu. Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.