Předpokládá se účast 600 až 1000 lidí, akce startuje ve 13:00. Na programu je řada hudebních vystoupení, jarní občerstvení a jedno vzdušné překvapení.
Sakury obvykle kvetou ve druhé polovině dubna a jejich husté růžové květy málokdy vydrží déle než dva týdny. Možná i proto se staly ikonickým prvkem Kampusu Dejvice, sdíleného akademického prostoru VŠCHT Praha, ČVUT, KTF UK, Národní technické knihovny a ÚOCHB AV ČR.
„Nejdůležitější na celém svátku je, že lidé na chvíli vypnou, sednou si pod stromy a baví se. Není to ceremonie, která má přísná pravidla,“ říká o průběhu Hanami v Japonsku doc. Ing. Luděk Jelínek, Ph.D., který tradici na VŠCHT Praha založil. „My jsme začali v roce 1999, po mém návratu ze studií v Japonsku. Tehdejší vedoucí ústavu, pan profesor Zdeněk Matějka, který mě do Japonska vyslal, byl velkým příznivcem všeho japonského. Proto nebyl problém, když se doktorandi vydali posedět pod sakury a někteří zaměstnanci je přišli zkontrolovat,“ dodává.
Od té doby se věci změnily jen trochu. Postupně se přidávali další studenti, pedagogové i absolventi. V roce 2015 akce nabyla na rozměru a zapojila se celá škola, ale i kolegové z ČVUT a okolních institucí.
Jak se vůbec do Dejvic japonské sakury dostaly? Zasadili je akademici VŠCHT Praha. „S nápadem zasadit před budovou B japonské posly jara přišel v roce 1979 tehdejší prorektor Grau. Zajistil nákup 30 ks sakur naroubovaných na odolné odrůdě mrazuvzdorných višní,“ vzpomíná doc. Ing. František Skácel, CSc. „Technický odbor školy nás vybavil potřebnou technikou, tj. párem krumpáčů a lopat, a my na konci října 1979 začali kopat.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
