Ministerstvem vnitra navrhovaná novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, by výrazně okleštila spektrum činností profesních komor, když je zařazuje mezi tzv. povinné subjekty s obecnou povinností poskytovat informace.
Hospodářská komora ani další profesní organizace ze své podstaty nemají podléhat tak striktní veřejné kontrole, neboť jejich provoz není primárně financován z veřejných prostředků, byť jsou zřízeny zvláštním zákonem. Novelu tzv. informačního zákona dnes projednává vláda.
Pokud by kabinet přijal návrh novely ve verzi předkladatele – ministerstva vnitra - a povinným subjektem s úplnou (obecnou) informační povinností budou subjekty, jejichž jediným kvalifikačním předpokladem bude vznik na základě zákona, dojde v případě profesních komor a také Hospodářské komory a Agrární komory k přímému narušení volné soutěže ve spolkové oblasti. Návrh jde jak nad rámec evropské směrnice, kterou by měl implementovat, tak nad rámec současné ústavní judikatury.
„Při sdružování právnických a fyzických osob za účelem prosazování jejich podnikatelských zájmů budou existovat subjekty jako spolky, cechy a sdružení nezaložené zákonem, které přísnou informační povinnost mít nebudou, a na druhé straně jiné, které ji mít budou. Tím může dojít k vyprázdnění subjektů založených zákonem jen na činnost stanovenou zákonem. Podnikatelé iniciativní uvnitř Hospodářské komory by byli fakticky cenzurováni, a tím i diskriminováni ve srovnání s těmi, kteří by své soukromé prostředky vynakládali a legitimní zájmy prosazovali mimo ni,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Jakkoli jsou profesní komory založeny zákonem, svou podstatou se blíží spolkům a jako k takovým by k nim měl stát přistupovat. „Obecné informace o jejich fungování, které by měly být veřejnosti dostupné, jsou ty, kde je informační povinnost založena jinými právními předpisy, než je informační zákon. A pokud jde o ty situace, kdy je na profesní komory přenesena pravomoc rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jiných subjektů, platné znění informačního zákona tyto případy již dnes přiměřeně řeší,“ říká předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.
Cílem Směrnice EU o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru je přimět členské státy, aby zajistily možnost použití a využití dat získaných díky financování z veřejných zdrojů a držených veřejnými subjekty jako jsou např. státní výzkumné instituce. Při hledání legislativního rámce je podle profesních komor nezbytné vyvážit jak zájmy žadatelů o informace, tak zájmy držitelů takových informací.
„Z tohoto pohledu jde novela „stošestky“, předložená do mezirezortního připomínkového řízení, nad rámec standardů směrnice. Tento krok je v rozporu s pravidly pro prevenci nadbytečné regulatorní zátěže při implementaci práva EU, ministerstvo vnitra pro takový postup navíc dosud neuvedlo žádný rozumný důvod,“ dodává Jan Kasl, prezident České komory architektů.
Ministerstvo vnitra navíc při prosazování novely informačního zákona nepostupuje standardně a k implementaci této normy využívá hned dvou paralelních scénářů. „Jednak ji tlačí standardní legislativní cestou bez ohledu na jakákoliv odborná stanoviska a zároveň tak činí prostřednictvím pozměňovacího návrhu ve sněmovně. Postup, kdy resort vnitra na dvou frontách takzvaně na sílu prosazuje normu, proti které se vymezuje nejširší možná odborná obec, považujeme za krajně unfair,“ sdělil prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
