Hlavním cílem analýzy bylo, kromě kontrolního měření hlasitosti náhodně vybraných reklamních spotů, rovněž vyhodnotit, zda monitorovaní provozovatelé záměrně nevkládají reklamu do tichých částí pořadu tak, aby reklama byla oproti ostatnímu vysílání soustavně hlasitější.

V této souvislosti je nezbytné připomenout, že novela zákona nezajišťuje totožnou hladinu hlasitosti obchodních sdělení a okolního vysílání, jak je mnohdy veřejností nesprávně interpretováno. Znění zákona pamatuje pouze na hlasitost reklamy a dalších obchodních sdělení jako takových, nikoli na hlasitost pořadů, které jsou přerušovány. Zejména reklama vložená do tichého místa pořadu pak může v divákovi soustavně vyvolávat dojem přílišné hlasitosti, ačkoli k porušení zákona ve skutečnosti nedochází. Jinými slovy je takové jednání z hlediska litery zákona v pořádku, ačkoli se v praxi jedná o velmi kontraproduktivní jev, neboť příslušná novela zákona, jejímž původním cílem bylo omezit hlasitou reklamu, ztrácí z hlediska uživatelského smysl.