Soustruh KL 285 ovšem nereprezentuje typický výstup z projektu. Zapojené podniky se spolu s výzkumníky z univerzit spíše zaměřují na dílčí a obecné problémy v oblasti obráběcích a tvářecích strojů. Typickým výsledkem je tedy spíše několik řešení, které při zapojení do celku pomáhají vylepšit stroje z produkce podniků. Řešení obecných otázek týkajících se aplikovaného výzkumu zároveň umožňuje spolupráci firem, které mají buď odlišné produkty, nebo naopak podobné a na trhu si přímo konkurují.

„Funguje to tak, že se do společného oborového výzkumu zapojí ty podniky, které o jeho řešení mají zájem. Typickým příkladem jsou například teplotní kompenzace. Vznikne konsorcium firem, které na řešení tohoto obecného problému spolupracují na úrovni základně orientovaného výzkumu. V určitém momentu se ale obecný projekt začne rozpracovávat pro jednotlivé firmy a jejich potřeby,“ popisuje Jan Smolík z pracoviště RCMT.

Výhodou tohoto přístupu je, že firmy se školami pracují na projektech, které by samy jen velmi obtížně financovaly. Na druhé straně by se ale bez zájmu podniků nemohl dále rozvíjet i samotný výzkum. Jde tedy o oboustranně výhodnou spolupráci. Podniky a výzkumné podniky projekt Centra kompetence financovaly z 30 procent, zbylý podíl získal ze státního rozpočtu prostřednictvím technologické agentury ČR.