Protože je mihule vázána na čisté vody s vyšším obsahem rozpuštěného kyslíku, je označována jako bioindikační druh čistoty vody. Dalším nezbytným faktorem pro její dlouhodobý výskyt je přítomnost bahnitopísčitých náplavů, které se vytváří dlouhodobou sedimentací v proudových stínech meandrů a které je nutné ponechávat v korytě.

Tření mihule probíhá na jaře, a to pouze jedenkrát za život. Samice v tomto období klade na písčité až štěrkovité dno jikry, z nichž se líhnou larvy – minohy. Ty žijí skrytě v písčitých až bahnitých nánosech, živí se detritem (jakákoli forma neživé organické hmoty, včetně různých rostlinných tkání) a organickými usazeninami. Minohy se po 3–4 letech mění v dospělou mihuli. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt,  v dospělosti již žádnou potravu nepřijímá.