„Naše lesnické práce v okolí hnízd předem konzultujeme s Českým svazem ornitologů,“ řekl František Holenka, oblastní ředitel Lesů ČR na Vysočině. V třistametrovém okruhu kolem hnízda orla se tak například od ledna do poloviny května nezalesňuje, neožíná buřeň, neuklízí klest ani nezpracovává dříví a do konce června se až 150 metrů od hnízda provádí pouze ruční pěstební práce, jako je příprava půdy pro obnovu lesa, výsadba sazenic, ožínání, ochrana proti okusu zvěří či hmyzím škůdcům nebo hlodavcům. Orli tak na Vysočině opakovaně vyvádějí mladé, letos dokonce i orel královský. Podobně postupují lesníci také v okolí dalších hnízd, například výra, čápa, kulíška nebo jestřába a s ornitology spolupracují i na programu Vracíme sovy lesu.
„Vyvěšujeme budky pro sovy a poštolky, abychom jim vytvořili podmínky pro zahnízdění. Přirozeně tak snižujeme počet přemnožených hrabošů, kteří likvidují kořeny sazenic i semena stromů,“ zmínil Holenka. Budky se vyvěšují také pro sýkory a další zpěvné hmyzožravé ptactvo. To se do nich na jaře vrací a likviduje hmyz v různých vývojových stádiích, který škodí listnatým stromům, třeba obaleče, píďalky, bekyně nebo mšice. „Vysočina se po kalamitě obnovuje a v lesích výrazně přibývá listnáčů. I ty ale mají své škůdce, před nimiž tak porosty přirozeně chráníme,“ dodal František Holenka.