V roce 2008 bylo ve státních lesích kolem Šternberku vykáceno kvůli kůrovci 3 116 m3 dříví. Tehdy nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva. O několik let později dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabí lesy, že se neubrání kůrovci ani jiným škůdcům a začnou ve velkém hynout. Obzvláště pak smrky jako mělce kořenící dřeviny.

Vše vygradovalo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ řekl Jiří Sládek, lesní správce ze Šternberka. V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo už 89 414 m3 dříví napadeného kůrovcem, o rok později ještě o sto tisíc m3 kůrovcového dříví přibylo. Bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu. „Začali jsme s obměnou druhové skladby lesů. Zatímco před deseti lety se vysazovalo 26,5 % buku, dnes je to 45,67 %. Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes 22 %. Své místo mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr,“ vysvětluje Sládek.