Státní podnik Lesy ČR se ve spolupráci s dalšími partnery z česko-německého pomezí intenzivně snaží pro další generace zachovat co nejvíce zbytků dnes už vzácné krušnohorské technické památky, tak zvaného Flájského plavebního kanálu. Ten v minulosti sloužil pro vodní dopravu dříví. Důkazem o tom, že se započaté dílo daří je chystané vůbec první veřejné oficiální putování po postupně vznikající kulturně – historické naučné stezce podél Flájského plavebního kanálu, které se uskuteční již tento pátek 5. července. Pozoruhodné dílo se nachází ve východní oblasti Krušných hor, v blízkosti obce Český Jiřetín, v okrese Most, v Ústeckém kraji, u hranic s Německem.

Stezka vzniká na české i německé straně Krušných hor již od roku 2012. Turisty provází krajinou od Flájské přehrady po německé hranice a dále vede až do německého Clausnitz. Na stezce návštěvníci najdou i několik odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně (přemístěný před zatopením přehrady), Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole Fortuna (v německé obci Hora Sv. Kateřiny). „Náš úsek stezky měří necelých 7 kilometrů, přičemž výhledy na samotný kanál je možné shlédnout na dvou a půl kilometru dlouhém úseku. Lidé se během putování po českém úseku stezky na celkem 11 stanovištích dozví zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku budou moci využít i dvě zastřešená odpočívadla. Celková délka stezky po úplném dokončení na obou stranách hranice bude činit 23 kilometry. Snahou Lesů ČR je lidem připomenout nejen historii plavení dřeva v česko-saském pohraničí, ale i věhlas a technický um našich předků v 17. století,“ poznamenává Michal Gaube, ekonomický ředitel Lesů ČR, pověřený zároveň řízením podniku.

„S prvními úpravami jsme začali již v roce 2010,“ připomíná Michal Gaube. „Tehdy jsme díky financím z podnikového Programu 2000, dnes nově pojmenovaného Program 2020, kterým Lesy ČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů, opravili lávky kolem kanálu a odstranili náletové dřeviny na náspu kanálu,“ upřesňuje Michal Gaube.