Lesy Praha: Přes dva tisíce mláďat, šest set holubů hřivnáčů. Záchranná stanice přijala 5175 živočichů

24.01.2023 8:24 | Tisková zpráva

Naše Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy má za sebou další náročný rok. Stejně jako v předchozích letech překonala hranici 5000 zvířecích pacientů.

Lesy Praha: Přes dva tisíce mláďat, šest set holubů hřivnáčů. Záchranná stanice přijala 5175 živočichů
Foto: Lesy Praha
Popisek: Lesy Praha

V roce 2022 jsme ošetřili celkem 5175 živočichů 125 různých druhů. To je sice o stovku méně než v předchozím roce, přesto jde o jedno z nejvyšších čísel v historii fungování naší stanice. Nejčastěji přijímaným volně žijícím živočichem byl v roce 2022 holub hřivnáč, původně plachý lesní pták, který se podobně jako jiní volně žijící živočichové v posledních desetiletích stále více zabydluje i ve velkých městech a musí se tak potýkat s nástrahami městského prostředí. V uplynulém roce naši pomoc potřebovalo celkem 638 holubů hřivnáčů. 

Anketa

Ohrožuje Babiš bezpečnost ČR?

8%
90%
hlasovalo: 17183 lidí

Nejčastěji (40 % všech řešených případů, 2073 pacientů) se k nám v roce 2022 dostávali živočichové, kteří utrpěli nějaké zranění – obvykle při střetech s vozidly, při pokousání jiným živočichem nebo při nárazech do překážek, jako jsou například skleněné plochy nebo trolejová vedení. Pečovali jsme například o vzácného kvakoše nočního, který si zlomil obě nohy, o silně ohroženou vlhu pestrou zraněnou po nárazu do překážky při cestě na zimoviště v Africe, o kačera, kterému nohu probodl rybářský háček, nebo o ježka, kterého škrtil kroužek z víčka od PET lahve.

Zhruba třetinu příjmů tvořila malá, nesamostatná mláďata (1721 pacientů). Postarali jsme se třeba o malinké mládě lasice kolčavy, které by bez pomoci nepřežilo, čtyřtýdenní veverčátko vytažené predátory z hnízda na Letné, nebo o dva malé kalouse za bouřky vypadlé z hnízda, které později zpátky k rodičům vrátili naši arboristé.

Dalších 12 % pacientů (620 živočichů) potřebovalo pomoc, protože uvízlo v některé z městských pastí, jako jsou světlíky, komíny, kanály či nejrůznější sítě a další skryté nástrahy. Řešili jsme dokonce i dost kuriózní situace, například případ dvou užovek hladkých společně zamotaných do nylonové sítě nebo dvou špačků nedobrovolně k sobě připoutaných zašmodrchaným provázkem. Odchytávali jsme třeba taky straku obecnou, která zalétla do areálu Kláštera svatého Gabriela na Smíchově, nebo rehka domácího, který v sídle České televize na Kavčích horách pravděpodobně uvízl v nějaké větrací šachtě a nakonec se propadl až do televizní kostymérny. Celkem 542 (11 %) zvířat u nás skončilo také kvůli celkovému vyčerpání.

Ze všech přijatých pacientů byla skoro polovina mláďat (2 540), téměř 20?% bylo ve?věku do jednoho roku (947) a?přes 30 % pacientů již dosáhlo dospělosti (1 688). S mláďaty standardně souvisí i nejvytíženější měsíc z celého roku. Obvykle to bývá některý z letních měsíců, kdy vrcholí takzvaná sezona mláďat. Stejně jako v roce předcházejícím byl i tentokrát nejnáročnější červen, během kterého stanice přijala 907?zvířat. Jen o pár živočichů méně (895) jsme ale přijali také v květnu. Dohromady tak za tyto dva měsíce záchranná stanice přijala více než třetinu všech pacientů z celého roku.

Přes dvě třetiny zraněných a jinak handicapovaných zvířat tvořili ptáci, zbytek představovali savci, mezi nimi hlavně ježci východní (531), ježci západní (221), zajíci polní (186) či veverky obecné (123). Z ptačích zástupců jsme kromě 638 holubů hřivnáčů ošetřili například také 453 kachen divokých, 171 hrdliček zahradních, 130 kosů černých či 81 labutí velkých.

Že je mezi ptačími pacienty tak vysoké procento holubů hřivnáčů, pro nás není žádné velké překvapení. Jejich nárůst mezi našimi pacienty pozorujeme dlouhodobě a souvisí s nárůstem samotné populace holubů hřivnáčů a jejich častějším výskytem ve městech (Prahu nevyjímaje). Holubi hřivnáči původně obývali pouze lesy, v blízkosti lidských sídel se zabydlují teprve v posledních desetiletích. Kromě pozitiv jim to samozřejmě přináší i nová rizika a nebezpečí zranění. Postupně jich mezi našimi pacienty přibývá už od roku 2012, kdy jsme naši záchrannou stanici začali provozovat. Zatímco v roce 2012 jsme přijali 42 zraněných a jinak handicapovaných holubů hřivnáčů (a tvořili tak 4 % všech přijatých živočichů), v roce 2022 jich bylo už 638, tedy 12 % ze všech pacientů. (O holubech hřivnáčích se zmiňujeme i v našem textu z léta 2022 o tom, jak vypadala první polovina roku 2022 v naší záchranné stanici.)

Ve více než 50 % případů se k nám holubi hřivnáči dostávají kvůli zranění. Ta bývají způsobená jiným živočichem (pokousání od psů a koček nebo poklování ptačím predátorem), nárazem do prosklené plochy (prosklené budovy či protihlukové bariéry) nebo střetem s automobilem. Jiným živočichem jsou napadána nejčastěji mláďata, která ještě neumí létat a na hnízdech jsou tak velmi zranitelná. Navíc i po opuštění hnízda jsou ještě poměrně dlouho neohrabaná a neschopná uletět před nebezpečím. Z hlediska věkového rozložení jsou to také právě mláďata, která tvoří více než polovinu všech holubů hřivnáčů přijímaných k nám do záchranné stanice (jsou mezi nimi zraněná ptáčata i ta, která se z nějakého důvodu předčasně dostanou mimo hnízdo, například když jim ho někdo zničí).

Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je finančně velmi náročný. Proto jsme vděční za pomoc od našich podporovatelů a sponzorů. Naši stanici je možné finančně podpořit dvěma základními způsoby – formou sponzorství nebo formou adopce jednoho z našich trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody.

Za rok 2022 se nám pro stanici podařilo získat přes milion a půl korun, z čehož 68 % (tedy asi milion korun) tvořily sponzorské příspěvky od firem i jednotlivců a 25 % (385 tisíc Kč) adopce trvale handicapovaných živočichů. Pomáhaly nám taky školní třídy, ať už vybranými penězi, nebo materiálními sbírkami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády: Vláda odvolala na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou

22:03 Úřad vlády: Vláda odvolala na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou

Vláda na vlastní žádost odvolala z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hl…