MŠMT: Excelentní výzkum na Univerzitě Karlově

06.05.2018 7:36

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání představuje další podpořené projekty. Tento měsíc jsme se zaměřili na čtyři projekty Univerzity Karlovy, které získaly podporu v rámci výzvy Excelentní výzkum. Své zastoupení zde mají jak humanitně zaměřené projekty, tak také projekty z oblasti lékařství a přírodních věd.

MŠMT: Excelentní výzkum na Univerzitě Karlově
Foto: msmt.cz
Popisek: MŠMT - logo

Jednotlivé vědecké týmy, které na projektech pracují, jsou složeny z vědců – seniorů, studentů postgraduálu, ale i z postdoktorandů. Počítá se také se zapojením vědců a doktorandů ze zahraničí: „Tyto týmy si právě proto, že jsou excelentní, vybírají kvalitní mladé vědce na počátku jejich vědecké dráhy. Zároveň se chtějí obohacovat nejen o naše vlastní kolegy, ale zejména o nadějné kolegy ze zahraničí nebo z jiných vysokých škol či Akademie věd,“ doplňuje profesor Zima.

„Z hlediska zaměření projektů dojde také k dovybavení příslušných pracovišť. V případě farmaceutické fakulty (projekt Zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčiv a nutraceutik) se jedná o přístroje analytické jako chromatografy a cytometry, lékařská fakulta v Plzni (projekt Centrum výzkumu infekčních onemocnění) získá hmotnostní spektrometr. V případě filozofické fakulty (projekt KREAS) se spíše jedná o informatické vybavení a přírodovědecká fakulta (projekt Centrum výzkumu patogenity a virulence parazitů) předpokládá obnovení některých přístrojů a jejich rozšíření,“ vysvětluje rektor univerzity.

Každý z těchto projektů se bezprostředně dotkne vědeckého prostředí i celé společnosti. „Úkolem projektu KREAS je popisovat děje, které se odehrávají v Evropě i u nás, a zjistit, jak na ně má společnost reagovat. Není to jen otázka migrace, ale i toho, jak předcházet konfliktům a jak tyto konflikty řešit. V případě výzkumu parazitů přírodovědecké fakulty se konkrétní výstupy týkají možné léčby parazitálních onemocnění, jejich správné diagnostiky a hledání nových léků na odolné parazity, nebo naopak narušení přenosu parazitů mezi hostitelem a nemocným člověkem. A tady se jedná třeba o boreliózu či klíšťovou encefalitidu. Kolegové při výzkumu infekčních onemocnění řeší problematiku sepse, onemocnění pacientů po transplantacích, virových onemocnění, sledování antibiotické odolnosti a hledání nových přístupů k léčbě. A konečně na farmaceutické fakultě zkoumají jak vylepšit léky, aby byly účinnější a snižovaly se jejich vedlejší účinky. Projekty tak kombinují základní a aplikovaný výzkum s dopadem na společnost,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…