Pokud by česká koruna bránila našemu rozvoji, měli bychom ji opustit, řekl prezident Petr Pavel. Jak to vidíte vy?

Prezident Petr Pavel je úplně mimo mísu. Vůbec nemůže pochopit to, že česká koruna nebrání našemu rozvoji, ale naopak mu pomáhá. Máme samostatnou měnovou politiku. Petr Pavel pravděpodobně nikdy neslyšel, jak fungují optimální měnové zóny a k čemu slouží samostatná měnová politika. Asi neví ani ň o tom, že země, které přijaly nevhodně společnou měnu a nejsou součástí optimální měnové zóny, tak že se jejich ekonomický vývoj zpomalil oproti situaci, kdyby mohly používat samostatnou měnovou politiku.

Petr Pavel vůbec nechápe proces konvergence a divergence. Například ani ty země, které byly „starými“ členy Evropské unie a vstoupily do eurozóny a nezapadají do optimální měnové zóny, neprocházejí procesem pozitivního vývoje, v jistém slova smyslu konvergence. To znamená, aby se jim zlepšovaly základní ekonomické ukazatele, ale naopak divergují. Máme tady třeba ukazatel hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. A právě ty země, které nezapadají z různých důvodů do optimální měnové zóny, tak ty opravdu za období, co vstoupily do eurozóny, tak na své výkonnosti v tomto ukazateli ztratily.

Řecko z původních 87 % průměru Evropské unie v ukazateli hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2001 kleslo na 68 % v roce 2025. Obdobně Španělsko, které bylo dokonce ještě v roce 2007 na 105 %, tak v současné době je na 92 %. Francie, která byla na 116 % v roce 2001, tak je v současné době dokonce pod průměrem Evropské unie na 98 %. Obdobně je na tom Itálie, která v roce 2001 byla na 119 % a teď je na 96 %. U Itálie je to známá věc, že Italové často prováděli devalvace, aby si pomohli v rámci ekonomiky a teď nemohou provádět devalvace, protože nemají samostatnou měnovou politiku a ztrácejí na tom.

Bohužel Petrovi Pavlovi to asi těžko vysvětlíte, ten je spíš zaměřený na to, aby sloužil některým zájmovým skupinám a ty by chtěly zničit naši samostatnost, například i v té měnové politice. Neví, že celý proces zavedení společné měny je hodnocen jako politický projekt, který je velmi neúspěšným ekonomickým projektem. Ukázal se opět jako poskok a vykonavatel pokynů zájmových skupin, což si myslí čím dál více občanů, kteří si uvědomují, že hájí zájmy cizáků, a ne zájmy českých domácností, českých občanů a českých firem.

To, že Česká republika je na tom podstatně lépe, když si udržela korunu a nezávislou měnovou politiku, svědčí například o tom, že od roku 2001, co byla zavedena společná měna euro, tak byla v ukazateli HDP na obyvatele v paritě kupní síly na 73 %. Dokonce už v roce 2020 jsme byli na 93 %. Pak to za Fialovy vlády kleslo a v současné době v roce 2025 jsme na 92 % průměru EU.

Obdobně je na tom Polsko, které má taky samostatnou měnovou jednotku. Polsko bylo v roce 2001 na 48 % a teď je Polsko na 81 % průměru EU. Samozřejmě se to týká i Maďarska. Maďarsko bylo na 58 % a teď je na 76 %. To, že je euro škodlivé, o tom svědčí například i divergenční proces, respektive zastavení konvergenčního procesu po vstupu do eurozóny u Slovenska, ale i u Slovinska. Na Slovensku docházelo ke konvergenci až do přijetí eura. Například z 53 % průměru EU v roce 2001 se dostalo na 73 % v roce 2008. Po vstupu do eurozóny tento ukazatel dokonce klesl v roce 2022 na 67 % a v roce 2025 se teprve vrátil na úroveň roku 2008, teď je na 75 % průměru EU. Je zřejmé, že u Slovenska se konvergence zastavila a došlo k divergenci, respektive k tomu, že nedocházelo ke sbližování úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly k průměru EU.

Graf č. 1: Divergence HDP v PPS – Řecko, Itálie, Španělsko a Francie od roku 2001

Zdroj: vlastní zpracování; data Eurostat

Graf č. 2: Konvergence HDP v PPS – země V4 od roku 2001 (u Slovenska je to stagnace a divergence po přijetí eura)

Zdroj: vlastní zpracování; data Eurostat

Premiér Andrej Babiš vnímá euro jako další ztrátu svrchovanosti v EU. Souhlasíte s ním?