Česká republika vnímá reformu EU ETS [1] jako stěžejní a nezbytnou součást opatření, která by měla vést k úspěšnému naplnění evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2030 [2]. „Systém obchodování s emisními povolenkami je bezpochyby vhodným a pro další oblasti světa vzorovým nástrojem pro snižování emisí nákladově efektivním způsobem. Jeho parametry se však musí správně nastavit s ohledem na reálný vývoj v Evropě i ve světě a s ohledem na existující a připravované politiky jednotlivých členských zemí a na úrovni EU. Je to nelehký úkol, který vyžaduje další intenzivní a trpělivé diskuse a dostatečnou součinnost politické, expertní i průmyslové sféry,“ uvedl k tématu náměstek ministra Vladislav Smrž a dodal, že v pozicích jednotlivých států lze nalézt mnoho společných názorů, a to i v tak zásadních bodech, jako je např. ochrana odvětví před přesunem výroby mimo EU [3] či transparentnost při poskytování finanční podpory na realizaci nízkouhlíkových investic a zavádění inovací.

Za důležité považuje náměstek Smrž také nastavení politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, sektorů mimo EU ETS či LULUCF [4]. Evropská legislativa v těchto oblastech bude hrát klíčovou roli v naplňování cílů klimatické dohody z Paříže. Ta je připravena k podpisu a ratifikaci do 21. dubna 2017 a v platnost vstoupí po ratifikaci minimálně 55 státy reprezentujícími nejméně 55 % světových emisí skleníkových plynů. Za ČR podepsal Pařížskou dohodu 22. dubna 2016 v New Yorku ministr Richard Brabec. Pro Evropskou unii je nyní zásadní včasná ratifikace jejími jednotlivými členskými státy.