Masarykova univerzita: Vědci z MU získali hned tři prestižní granty od ERC, v Česku je to ojedinělé

13.02.2021 10:49

Z Česka uspěli v této výzvě čtyři žadatelé a o ojedinělý úspěch MU se zasloužili právník David Kosař, religionista David Zbíral a biofyzik Robert Vácha.

Masarykova univerzita: Vědci z MU získali hned tři prestižní granty od ERC, v Česku je to ojedinělé
Foto: MUNI
Popisek: Masarykova univerzita - logo
reklama

Z celkového počtu 327 udělených grantů jich jen 10 míří do nových členských zemí Evropské unie. Granty ERC od roku 2007 podporují výzkum, který směřuje výrazně za hranice poznání ve svém oboru a má potenciál generovat průlomové objevy. MU dosud řešila 6 ERC grantů, veškeré české instituce pak celkem 51.

Anketa

Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?

84%
9%
hlasovalo: 25231 lidí

„Významný úspěch našich vědců ukazuje, jak kvalitní je vědecká a výzkumná činnost na Masarykově univerzitě. Rostoucí počet držitelů grantů ERC je také důležitým předpokladem pro to, aby se zviditelnila kvalita výzkumu na naší univerzitě i v mezinárodním měřítku a univerzita se mohla posunout výš v mezinárodních žebříčcích,“ zdůraznil rektor MU Martin Bareš.

ERC Consolidator Grant umožňuje vědcům soustředit se na své výzkumné téma bez větších obav o financování výzkumu. Mohou totiž získat až dva miliony eur na dobu pěti let. Evropská výzkumná rada každoročně vybírá držitele z tisíců přihlášek z celé Evropské unie. Panel až dvaceti špičkových vědců z celého světa s využitím vyžádaných posudků od dalších odborníků a osobního interview vybere jen asi 13 procent z podaných návrhů, které získají finanční podporu. Jediným kritériem hodnocení je vědecká excelence – originalita výzkumu, jeho potenciál k dosažení skutečně přelomových výsledků, a to, jak předchozí výsledky žadatele ukazují jeho kreativitu. Úspěchem pro MU je nejen počet získaných grantů, ale také skutečnost, že hned dva z nich míří do humanitních oborů.

Religionista David Zbíral působí na Filozofické fakultě MU a v soutěži o financování uspěl s projektem DISSINET na výzkum nekonformních náboženských hnutí evropského středověku za pomoci moderních výpočetních přístupů. „Studium středověké nonkonformní religiozity je v současné době ve slepé uličce nekončících debat ohledně spolehlivosti inkvizičních záznamů. V projektu DISSINET chceme tyto debaty překlenout novým přístupem, založeným na výpočetním modelování. Od projektu si slibujeme zcela nový pohled jak na nonkonformní křesťanství, tak na samotné inkviziční záznamy,“ přibližuje svůj výzkumný záměr Zbíral a dodává, že v historii je stále velmi vzácné využití kvantitativních metod; projekt vytváří mimo jiné metodologický systém k jejich využití a velmi robustní databázi. S kolegy bude v dalších letech analyzovat sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů, které zahrnují informace o tisících osob od 13. do 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe.

Právník David Kosař získal podporu od ERC už podruhé. Před pěti lety to byl Starting grant, díky němuž vybudoval na Právnické fakultě MU Ústav pro otázky soudnictví a věnoval se zkoumání toho, jaký vliv mají orgány soudcovské samosprávy pro výběr soudců napříč Evropou, včetně Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Nový grant umožní jemu, jeho kolegyním a kolegům zabývat se novými otázkami spojenými s fungováním soudnictví. „Eroze demokracie je v současné Evropě velmi zásadní téma. Náš projekt bude studovat, jakou roli v něm hrají neformální vztahy mezi soudci a politickými aktéry i v rámci soudní moci. Zajímají nás nejen negativní jevy jako nepotismus, klientelismus a genderová segregace, ale i pozitivní instituce jako mezinárodní sítě pro sdílení zkušeností a identifikaci dobré praxe, neformální etické panely, mentoringové skupiny pro ženy-soudkyně či ústavní zvyklosti nahrazující mezery v psané právní úpravě,“ popisuje Kosař. Projekt s názvem INFINITY se nachází na pomezí právní vědy, sociologie a politologie. Jeho hlavním cílem je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní dopad na soudnictví v dané zemi, analyzovat vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury, a především rozšířit nový přístup k výzkumu soudnictví, který se dosud opíral především o výklad formálních pravidel.

Třetí grant letos míří do centra CEITEC MU. Biofyzik Robert Vácha se věnuje výzkumu peptidů, které mohou mít potenciálně antimikrobiální účinky. „Bakterie rezistentní na antibiotika způsobují více než 700 000 úmrtí ročně a prognóza je 10 milionů ročně v roce 2050. Navíc vznikají kmeny bakterií rezistentní na všechna dostupná antibiotika a mohly by vést k postantibiotické éře. Mým cílem je proto navrhnout zcela nové peptidy, které selektivně cílí a narušují membrány patogenů, ale ne membrány lidských buněk,“ popisuje svou práci Vácha. V projektu, na nějž letos získal také grant ERC-CZ, bude kombinovat výpočetní metody pro návrh nových peptidů s experimentálním ověřením jejich funkčnosti. Metody a znalosti získané v rámci projektu vědcům nejen umožní určit peptidy selektivně zabíjející bakterie, ale také umožní vývoj peptidů zaměřených proti virům s membránovými obaly (viry chřipky nebo HIV), či rakovinným buňkám.

ERC granty zvyšují prestiž instituce, jejíž vědci je dokáží získat. MU je v tomto úsilí podporuje už od roku 2014. V rámci interní Grantové agentury MU nabízí služby interních i externích konzultantů, workshopy a semináře, ale i modelová interview na pohovor s hodnoticím panelem ERC. „S rostoucím počtem řešitelů ERC grantů na Masarykově univerzitě můžeme také ve stále větší míře využívat jejich neocenitelných zkušeností k mentoringu talentovaných vědců,“ dodává prorektorka pro výzkum MU Šárka Pospíšilová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Letiště Praha: Croatia Airlines spustí přímé lety z Prahy do Splitu

11:45 Letiště Praha: Croatia Airlines spustí přímé lety z Prahy do Splitu

Letecká společnost Croatia Airlines, chorvatský vlajkový dopravce a člen Star Alliance, spustí v rám…