Protiepidemická opatření v prvním čtvrtletí tohoto roku, která omezila ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 74,3 mld. Kč za sedm měsíců roku.

„Deficit hospodaření rozpočtu se oproti červnu prohloubil o 14,3 mld. Kč a druhý měsíc v řadě tak došlo k výrazně nižšímu propadu salda, než tomu bylo v prvních 5 měsících roku. Dopady rozvolnění se promítly zejména do výběru daní včetně pojistného. Jejich objem byl v průběhu července meziročně vyšší o 10,9 mld. Kč, čímž překročil i úroveň inkasa z července předkrizového roku 2019,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Jde o pokračování trendu významného zpomalení růstu schodku a postupného navracení ekonomiky do normálního stavu,“ dodala Alena Schillerová.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v tabulkách ZDE.

Příjmy státního rozpočtu na konci července zrychlily tempo růstu na 2,4 % (+19,3 mld. Kč), přičemž daňové příjmy bez pojistného meziročně vzrostly o 0,7 % (+2,6 mld. Kč) a inkaso pojistného na sociální zabezpečení o 9,6 % (+29,9 mld. Kč). K obratu přispěl zejména výběr daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů snížila inkaso státního rozpočtu o 14,8 mld. Kč. Příjmy jsou letos od února mírně vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 8,6 mld. Kč nižší.