Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až červenec dosáhlo -279,4 miliardy korun

03.08.2021 8:26

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 279,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 281,3 mld. Kč.

Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až červenec dosáhlo -279,4 miliardy korun
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Protiepidemická opatření v prvním čtvrtletí tohoto roku, která omezila ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 74,3 mld. Kč za sedm měsíců roku.

„Deficit hospodaření rozpočtu se oproti červnu prohloubil o 14,3 mld. Kč a druhý měsíc v řadě tak došlo k výrazně nižšímu propadu salda, než tomu bylo v prvních 5 měsících roku. Dopady rozvolnění se promítly zejména do výběru daní včetně pojistného. Jejich objem byl v průběhu července meziročně vyšší o 10,9 mld. Kč, čímž překročil i úroveň inkasa z července předkrizového roku 2019,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Jde o pokračování trendu významného zpomalení růstu schodku a postupného navracení ekonomiky do normálního stavu,“ dodala Alena Schillerová.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v tabulkách ZDE.

graf

Příjmy státního rozpočtu na konci července zrychlily tempo růstu na 2,4 % (+19,3 mld. Kč), přičemž daňové příjmy bez pojistného meziročně vzrostly o 0,7 % (+2,6 mld. Kč) a inkaso pojistného na sociální zabezpečení o 9,6 % (+29,9 mld. Kč). K obratu přispěl zejména výběr daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů snížila inkaso státního rozpočtu o 14,8 mld. Kč. Příjmy jsou letos od února mírně vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 8,6 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,5 %, -24,6 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,0 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Inkaso v posledních měsících naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+52,7 %, +26,4 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,9 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2020 a o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020. Na inkaso v červenci měla pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2020.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Dosavadní vývoj jejich inkasa (+9,6 %, +29,9 mld. Kč) je ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných v průběhu minulého roku a výplatou odměn zdravotníkům v průběhu druhého čtvrtletí 2021.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+3,7 %, +5,9 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Od druhého čtvrtletí již inkaso meziročně roste. Hlavními příčinami byly mimořádný propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19, faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za únor 2021 do 15. dubna 2021, postupné oživení ekonomiky po uvolnění restrikcí a také vyšší počet pracovních dní v roce 2021.

Inkaso spotřebních daní (-7,1 %, -5,9 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situaci související s COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se realizovaná opatření (restrikce i uvolnění) v inkasu projevují až s časovým zpožděním. Meziročně klesl výnos spotřební daně z minerálních olejů (-8,0 %, -3,3 mld. Kč), který oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně již lze na vývoji inkasa pozorovat postupné oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i v případě spotřební daně z tabákových výrobků (-8,7 %, -2,8 mld. Kč), kde se odráží tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, ale také výraznější omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížil rovněž inkaso spotřební daně z piva (-11,5 %, -0,3 mld. Kč). Dosud klesající inkaso spotřební daně z lihu začíná od měsíce května meziročně růst (+8,6 %, +0,4 mld. Kč).

graf

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 9,2 % (+93,6 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+10,9 %, +102,2 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 10,4 % (-8,6 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit vlády, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+10,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+14,6 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,5 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,1 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,4 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,1 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,4 mld. Kč) a příspěvek na živobytí (+0,2 mld. Kč). Podpory v nezaměstnanosti vzrostly mírně o 0,1 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+33,9 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,5 mld. Kč (+9,8 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (0,8 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč), Agricovid (0,2 mld. Kč) a další. V rámci nově vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 11,7 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,6 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 23,5 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.

Anketa

Koho byste si přáli jako „novou krev“ v Poslanecké sněmovně?

hlasovalo: 13876 lidí

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+23,0 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+12,1 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,9 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny téměř 4 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,1 mld. Kč).

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně vzrostly o 2,1 mld. Kč i přesto, že byly v loňském roce zatíženy oddlužením vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč. Převážil tak efekt navýšení o prostředky určené na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,8 mld. Kč) a také vyšších transferů vysokým školám (+2,7 mld. Kč).

Naopak z běžných výdajů klesly neinvestiční nákupy a související výdaje1) (-2,2 mld. Kč), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji určených na nákup vakcín proti nemoci COVID-19 v objemu 1,9 mld. Kč.

Kapitálové výdaje jsou plněny podalikvotně, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich objem zatím představuje 40,5 % rozpočtu a meziroční pokles o 8,6 mld. Kč nejvíce ovlivnily nepravidelné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,1 mld. Kč). I přesto jsou výrazně vyšší než před krizí. Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.

graf

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Poznámka:
1) Bez výdajů na obsluhu státního dluhu

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senát uvidí výstavu o historii hornictví a současnosti Karvinska

12:08 Senát uvidí výstavu o historii hornictví a současnosti Karvinska

Vernisáž výstavy Hornictví na Karvinsku proběhne v budově Senátu ve středu 22. září v 16 hodin. Auto…