Ministerstvo financí: Státní rozpočet hospodařil v lednu až květnu se schodkem 189,3 miliardy

1.6.2022 4:09 odp. | Tisková zpráva

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 189,3 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 190,4 mld. Kč.

Ministerstvo financí: Státní rozpočet hospodařil v lednu až květnu se schodkem 189,3 miliardy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Za meziročním zlepšením salda o 65,7 mld. Kč stály na výdajové straně především menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku. Příjmové straně pomohly daňové výnosy vyšší o 19 %. Pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině lze ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj.

„Aktuální stav plnění rozpočtu je odrazem reality. Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice. Naopak dvojnásob teď bude platit, že vláda musí dobře zvážit každou korunu výdajů navíc a nenaskakovat na populistické návrhy opozice, které by nás stály hodně přes 200 miliard korun ročně,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme. Naopak mě netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu, kdy nás dobíhají rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ dodává Zbyněk Stanjura. Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách ZDE.

graf

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci května o 8,8 % (+48,8 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+12,4 %, +58,2 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného a spotřebních daní. Naopak poklesly o 6,6 mld. Kč (-10,9 %) příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+11,2 %, +3,3 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 dále snížilo opětovné zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak, inkaso je pozitivně ovlivněno růstem zaměstnanosti a zvýšením mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům snížila výnos i v roce 2022, dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 2,6 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 8,2 mld. Kč. Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+7,9 %, +2,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,9 mld. Kč) se promítl vliv vyrovnání daně u části poplatníků. V meziročním srovnání se projevila opatření ke zmírnění hospodářských dopadů restrikcí především v podobě faktického posunu lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2021.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,2 % (+14,9 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+22,2 %, +24,0 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory).

V meziročním růstu inkasa spotřebních daní (+18,9 %, +9,6 mld. Kč) se začal rovněž promítat ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně výrazněji vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+24,8 %, +4,5 mld. Kč), dále spotřební daně z minerálních olejů (+14,9 %, +3,8 mld. Kč) a z piva (+24,5 %, +0,3 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z lihu a z energetických daní zůstává na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce.

graf

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Pro pokles celkových výdajů o 16,9 mld. Kč (-2,1 %) byl určující vývoj běžných výdajů (-20,4 mld. Kč, -2,7 %). Ten ovlivnily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 3,5 mld. Kč (+7,5 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,1 %, +14,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,0 %, +13,2 mld. Kč), v prvé řadě letošní první valorizace o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+3,2 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále příspěvek na péči (+1,5 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,5 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,4 mld. Kč). Snížení počtu závažných průběhů nemoci COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,4 mld. Kč) a nemocenského (-0,7 mld. Kč). Nižší zátěž pro rozpočet představoval i rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).

Anketa

Je Stepan Bandera hrdina?

1%
97%
hlasovalo: 20407 lidí

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 6,5 mld. Kč (+12,3 %).

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-60,1 %, -44,5 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem téměř 41 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-0,8 mld. Kč).

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-11,9 %, -6,2 mld. Kč), ovlivněné nejvíce mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v loňském roce s dopadem 4,5 mld. Kč.

Transfery neziskovým a podobným organizacím (-31,3 %, -4,5 mld. Kč) ovlivnila doposud nižší podpora sportu vyplácená Národní sportovní agenturou (-2,0 mld. Kč) a klesající protiepidemická pomoc (-1,8 mld. Kč).

Nižší byly zatím také odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-9,1 %, -2,3 mld. Kč), které byly loni v únoru na základě požadavku Evropské komise vyplaceny ve vyšším objemu, a transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-2,0 mld. Kč) určené na financování běžných výdajů.

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (+6,7 %, +7,8 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 3,5 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit směřovalo více prostředků i navýšením financování sociálních služeb o 4,6 mld. Kč. Naopak meziroční srovnání ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (celkový dopad 2,8 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 4,0 mld. Kč (+25,8 %).

Kapitálové výdaje (+7,5 %, +3,5 mld. Kč) v průběhu května výrazně vzrostly (+21,9 mld. Kč), když většina prostředků směřovala státním fondům (14,3 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 2,1 mld. Kč více. Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí, který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy.

graf

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Jak zabráníte vzniku ukrajinských ghet?

Co když tu vznikne stejný problém jako s romskými ghety, který neumí stát vyřešit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

MHMP: V Praze platí od 8. srpna do odvolání zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech

17:18 MHMP: V Praze platí od 8. srpna do odvolání zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech

Na základě výstrahy před nebezpečím požáru, kterou dnes vydal Český hydrometeorologický ústav, platí…