Půjčky poskytované obcemi, např. z fondu rozvoje bydlení, tak byly dosud vyňaty z právní úpravy spotřebitelského úvěru na základě výjimky podle § 2 písm. a) předchozího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Nový zákon obsahuje obdobné výjimky v § 5 odst. 1 písm. d) (úvěry jiné než na bydlení) a v § 5 odst. 2 (úvěry na bydlení).

Jednou z podmínek určujících použití těchto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je podmínka, že úvěry jsou poskytovány na základě právního předpisu. Protože výklad toho, o jaký právní předpis se v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi jedná a zda jím může být obecně závazná vyhláška obce, nebyl jednotný, došlo pro nalezení jednotného názoru k několika schůzkám mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Svazem měst a obcí a Českou národní bankou.