Ministerstvo financí: Zpráva o řízení státního dluhu ČR za první pololetí roku 2021

19.07.2021 20:31

Ministerstvo financí předkládá v souladu s kalendářem uveřejňovaných informací Čtvrtletní zprávu o řízení státního dluhu České republiky za 1. pololetí 2021.

Ministerstvo financí: Zpráva o řízení státního dluhu ČR za první pololetí roku 2021
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Materiál obsahuje zejména vyhodnocení vyhlášených strategických cílů a limitů, operativního plnění programu financování a plánu emisní činnosti konkretizovaných ve Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2021 uveřejněné dne 23. prosince 2020 a v její aktualizaci publikované v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu za 1. čtvrtletí uveřejněné 16. dubna 2021.

Absolutní výše státního dluhu ke konci prvního pololetí dosáhla úrovně 2 416,3 mld. Kč, což představuje oproti konci prvního čtvrtletí pokles o 3,6 mld. Kč. V relativním vyjádření výše státního dluhu poklesla ke konci června o 1,0 p. b. na 41,4 %. Po očištění stavu státního dluhu o dopady předfinancování všech jeho zbývajících letošních splátek pak podíl takto spočítaného státního dluhu na HDP ke konci 1. pololetí dosahuje 39,6 %. Již v průběhu prvního čtvrtletí se Ministerstvo financí předfinancovalo na pokrytí všech letošních korunových splátek státního dluhu, přičemž do konce roku 2021 zbývá realizovat řádné splátky korunového státního dluhu vydaného v předchozích letech v celkové jmenovité hodnotě 87,2 mld. Kč, a také v druhém čtvrtletí pokračovalo ve vydávání a prodeji státních dluhopisů za účelem krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, který na konci června dosáhl hodnoty 265,1 mld. Kč.

V prvním pololetí Ministerstvo financí vydalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 390,8 mld. Kč při průměrném výnosu 1,3 % p. a. a průměrnou dobou do splatnosti na úrovni 8,0 roku, což je stále nad střednědobým cílem stanoveným pro státní dluh na úrovni 6,0 roku. Po započtení emisní činnosti k dnešnímu dni tak Ministerstvo financí pokrylo více jak 60 % plánované korunové potřeby financování. Vysoký zájem o státní dluhopisy ze strany domácích i zahraničních investorů podtrhuje poměr akceptovaných objednávek na celkových objednávkách střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v primárních aukcích, tzv. bid-to-cover ratio na hodnotě 2,5. Výraznou emisní činností si tak v prvním pololetí roku 2021 vytvořilo Ministerstvo financí dostatečný prostor pro hladké pokrytí zbývající letošní potřeby financování, která však bude záviset na skutečném hospodaření státního rozpočtu a uskutečněných výměnných operací v průběhu druhého pololetí roku 2021.

Navzdory negativním vlivům pandemie koronaviru SARS-CoV-2 včetně jejich dopadů do veřejných rozpočtů si Česká republika nadále drží vysoké ratingové hodnocení od všech hlavních ratingových agentur s mezinárodní působností, a to se stabilním výhledem, které potvrzuje, že ratingové agentury se nechystají v blízké době České republice přidělený rating změnit. Naposledy své ratingové hodnocení potvrdila ke konci června agentura Fitch Ratings na úrovni AA- se stabilním výhledem. Dle vyjádření agentury udělení stabilního výhledu odráží očekávání k návratu snižování zadlužování České republiky ve střednědobém horizontu a současně ke stabilnímu ekonomickému růstu. Tradičně pak vyzdvihla silné institucionální uspořádání a stabilní makroekonomické politiky. V průběhu druhého čtvrtletí pak potvrdily ratingové hodnocení i S&P Global Ratings a ACRA, a to na úrovni AA-, resp. AA. Zachování ratingu České republiky a s tím spojená vysoká úvěrová spolehlivost je tak pozitivním signálem, který má zároveň vliv na pozici České republiky na domácím či zahraničních finančních trzích a v konečném důsledku i na levnější financování České republiky.

Dokument je ke stažení ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…