Důvody meziročního poklesu salda hospodaření jsou na rozdíl od předchozích měsíců již především na straně vyšších výdajů (o 18,8 mld. Kč). Na růstu výdajů se podílely výrazně kapitálové výdaje (růst o 8,4 mld. Kč), které z velké části představovaly investice na spolufinancování společných programů EU a ČR.

Vývoj na straně příjmů dokládá postupné odeznívání mimořádných vlivů uměle zvyšujících srovnávací základnu v roce 2014. Příjmy státního rozpočtu ovlivnilo nižší inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 11,0 mld. Kč (zejména vliv předzásobení tabákovými nálepkami s dopadem do vysokého inkasa začátku roku 2014), nižší inkaso DPH (zejména vliv zadržených nadměrných odpočtů ve výši 12,0 mld. Kč, které uměle navýšily inkaso na začátku roku 2014), či vliv mimořádného příjmu z aukce kmitočtů v únoru 2014 ve výši 8,5 mld. Kč a dopad zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %.

Pozitivní trend naznačuje inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů v období března až dubna, které i přes zavedení snížené sazby ve výši 10 % od 1.1.2015 bylo vyšší o 3,0 mld. Kč oproti stejnému období minulého roku.

Příjmy státního rozpočtu

Meziroční pokles celkových příjmů o 8,2 mld. Kč nejvíce ovlivnilo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (o 11,0 mld. Kč) a inkaso DPH (o 7,9 mld. Kč). U nedaňových příjmů se navíc negativně projevila vysoká skutečnost roku 2014 daná únorovými mimořádnými příjmy z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 mld. Kč. Naopak pozitivně působí meziroční růst EU příjmů o 11,0 mld. Kč a pojistného na sociální zabezpečení o 6,6 mld. Kč.