V původním návrhu se pak počítalo s tím, že pravomoce komise následně přejdou na ministra obrany. Vzhledem k tomu, že především Konfederace politických vězňů podala žádosti ve prospěch třetích osob, bude komise i nadále fungovat.

Důvodem původní navrhované právní úpravy měla být skutečnost, že agenda upravená zákonem o třetím odboji se postupně utlumuje (viz tabulka). Předpokládalo se, že v řádu několika let bude nápad věcí předložených Etické komisi k rozhodnutí minimální. Při návrhu se vycházelo jak ze statistik vedených od r. 2011 do konce prvního pololetí letošního roku sekcí Legislativní rady vlády ve vztahu k Etické komisi, tak z informací získaných za období let 2011–2017 od Ministerstva obrany, tj. správního orgánu, který v záležitostech třetího odboje rozhoduje jako prvostupňový orgán.

Po předložení návrhu zákona do meziresortního připomínkového řízení však Ministerstvo obrany předkladatele informovalo , že od června 2018 došlo na Ministerstvu obrany k prudkému nárůstu žádostí o vydání osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu. Ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že počet žádostí o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu bude v nejbližších letech znovu narůstat. Teprve nyní se totiž očekává vlna žádostí podávaných tzv. jinými osobami za již zemřelé účastníky odboje a odporu proti komunismu. S nárůstem žádostí podaných ke správnímu orgánu prvního stupně tak můžeme očekávat i opětovný nárůst odvolání, popř. podnětů k zahájení přezkumného řízení a žádostí o obnovu řízení podaných k odvolacímu správnímu orgánu, tj. k Etické komisi.

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti tedy není vhodné v současné době Etickou komisi rušit. Ministr spravedlnosti proto svůj návrh na ukončení činnosti komise k roku 2022  již vládě předkládat nebude.