Protokol zavazuje smluvní strany ke všestranné ochraně životního prostředí Antarktidy. Tento kontinent označuje za přírodní rezervaci zasvěcenou míru a vědě a zakazuje jakoukoliv činnost týkající se nerostných zdrojů, vyjma jejich vědeckého výzkumu. 

ČSFR podepsala Protokol ve Washingtonu 2. října 1992. Česká republika jako signatářský stát tento Protokol ratifikovala v roce 2004 po přijetí českého zákona o Antarktidě (č. 276/2003 Sb.). Dnes patříme mezi 29 smluvních států Smlouvy o Antarktidě, které mají tzv. konzultativní status. Znamená to, že jsme smluvní stranou Protokolu a vyvíjíme v Antarktidě zásadní vědeckou a výzkumnou činnost, a tudíž máme hlasovací právo a zásadně můžeme ovlivňovat veškeré antarktické záležitosti.

U příležitosti 30. výročí sjednání Protokolu pořádá Španělsko mezinárodní konferenci 4. října 2021 opět v Madridu. Konference má být příležitostí k vyhodnocení úspěchů v oblasti ochrany životního prostředí Antarktidy během 30 let existence Protokolu i k diskuzi o ochranných opatřeních, jako je zřízení nových mořských chráněných oblastí a obnovení závazků v oblasti ochrany životního prostředí Antarktidy. Za Českou republiku na ní vystoupí velvyslanec ČR ve Španělském království Ivan Jančárek.

V oblasti Antarktidy má Česká republika v současnosti Českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse ve vlastnictví Masarykovy univerzity a základnu na Nelsonově ostrově, která je též využívána pro potřeby Českého antarktického výzkumného programu. Do těchto oblastí se každoročně na přelomu roku vypravují české vědecké expedice, které zde provádějí výzkum. Expedice proběhla i v období 2020/2021, kdy byly cestovní podmínky vzhledem k pandemii covid-19 podstatně ztíženy a v současnosti se připravuje expedice pro jižní letní sezónu 2021/2022.

Český antarktický výzkumný program se zaměřuje na komplexní výzkum dřívějších, současných i budoucích dopadů klimatické změny na přírodní systémy okrajové části Antarktidy. Studují se zde změny místních ledovců, permafrostu, půd, toků a jezer, a to jak z pohledu fyzikálních a chemických změn, ale i s ohledem na biotu těchto stanovišť. Ekosystémy okrajové části Antarktidy se ukazují jako velmi citlivé na probíhající klimatické změny, přičemž se na krátkých časových škálách v této aridní okrajové části Antarktidy ukazuje více změna dostupnosti kapalné vody (a to nejen formou srážek, ale i táním sněhu a ledu), než vlastní změna teploty. Veškeré výzkumné aktivity spadající do Českého antarktického výzkumného programu maximálně respektují ochranu přírodního prostředí v oblasti ostrova Jamese Rosse a v poslední době se výzkumníci snaží i o vytipování území, které by bylo vhodné chránit vyšším statusem právní ochrany jako Antarktická zvláště chráněná území.