Hned úvodem bych však rád zdůraznil, že loterie byly, jsou a věřím, že vždy budou legálním podnikáním. Provozovatelé sázkových her se řídí platnými zákony, dávají práci desítkám tisíc lidí a ročně odvádí do veřejných rozpočtů formou speciální loterní daně téměř osm miliard korun. Další prostředky odvádějí formou daně z příjmu právnických osob, správních poplatků a jiných odvodů. Proti běžným obchodním společnostem podléhají třikrát vyššímu odvodovému zatížení.

Navíc je jejich podnikání podrobeno přísnému státnímu dozoru, který má možnost online monitorovat každou finanční transakci.

I přesto anebo možná právě proto jsou české loterní firmy v posledních letech vystaveny enormnímu tlaku nejrůznějších občanských aktivistů a populistických politiků. Je pravda, že jsem si už zvykl na to, že se loterie pokaždé, když se blížily volby, staly terčem politické pozornosti. Na druhou stranu to, co se odehrává v poslední době, již překročilo všechny únosné meze a celou problematiku loterií a jejich regulace zcela vytrhlo z roviny racionální debaty a seriózních argumentů.

Za dne na den se totiž z několika aktivistů a politických populistů stali „ti nejlepší odborníci“ na loterie, kteří za velkého zájmu médií začali burcovat veřejné mínění proti všem a všemu, co se kdy loteriím jen přiblížilo. Sami sebe pasovali do role moudrých, spravedlivých, bezelstných a odvážných bojovníků proti hazardu, na jehož straně stojí mocní, bohatí a nebezpeční mafiáni, kteří musí být poraženi a jich podnikání zlikvidováno. Hloupost, které veřejnost bohužel uvěřila.