Donald Trump v úterý prohlásil, že Írán přijal rozsáhlé závazky týkající se kontroly svého jaderného programu. Podle šéfa Bílého domu souhlasil Teherán s návratem mezinárodních inspektorů a s dlouhodobým dohledem nad svými jadernými aktivitami. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social.

„Írán plně a bezvýhradně souhlasil s jadernými inspekcemi na nejvyšší úrovni na dlouhou dobu do budoucna,“ uvedl americký prezident. Dodal také, že prostředky, které budou Íránu postupně uvolňovány v rámci zmírňování sankcí, budou využity především na nákup potravin, zemědělských produktů a zdravotnického materiálu ze Spojených států.

Trumpova slova navázala na pondělní rozhodnutí Washingtonu dočasně pozastavit část sankcí vůči Íránu. Tento krok má platit šedesát dní a představuje první konkrétní výsledek jednání, která se rozběhla po uzavření předběžné dohody o zastavení bojů mezi Íránem a Izraelem. Americká administrativa věří, že právě postupné ekonomické úlevy mohou vytvořit prostor pro širší diplomatickou dohodu.

Teherán návrat inspektorů odmítá

Íránská strana však Trumpova tvrzení okamžitě zpochybnila. Mluvčí ministerstva zahraničí Esmail Baghaei podle agentury Reuters uvedl, že během rozhovorů ve Švýcarsku nebyly vedeny žádné konkrétní debaty o návratu inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a že Teherán zatím neplánuje umožnit inspekce zařízení poškozených během války.

Podobně se vyjádřil také íránský velvyslanec při OSN v Ženevě Ali Bahreini. Ten odmítl nejen informace o jaderných kontrolách, ale i tvrzení, že by Spojené státy mohly rozhodovat o využití uvolněných íránských finančních prostředků. „Írán je jedinou zemí, která rozhoduje o tom, co se stane s jeho aktivy, která budou uvolněna,“ zdůraznil Bahreini. Podle něj nemá žádná cizí vláda právo určovat, jak budou tyto finance využity.

Rozporuplná vyjádření ukazují, jak složitá a nejistá současná jednání zůstávají. Přestože obě strany veřejně hovoří o pokroku, jejich interpretace dosažených výsledků se v klíčových otázkách výrazně liší. To se týká nejen jaderného programu, ale i podmínek postupného rušení sankcí.

Podle Bahreiniho bylo během rozhovorů dosaženo „významného pokroku“ a v následujících dnech mají vzniknout dvě pracovní skupiny. Jedna se bude zabývat otázkou sankcí a druhá budoucností íránského jaderného programu. Teprve po splnění několika předběžných podmínek by podle íránské strany mohlo dojít k otevření detailních jednání o inspekcích.

Součástí širší dohody je také snaha o stabilizaci situace v regionu po měsících bojů. V pondělí se podařilo dohodnout mechanismus, který má zabránit obnovení rozsáhlých střetů mezi Izraelem a Íránem a zároveň zajistit bezpečnost lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Právě tato strategická námořní trasa patří k nejdůležitějším cestám pro světové dodávky ropy.

Během války byl provoz v průlivu výrazně omezen, což vedlo k růstu cen energií a obavám z dopadů na globální ekonomiku. Po uzavření předběžné dohody se provoz tankerů začal postupně obnovovat a ceny ropy na světových trzích začaly klesat. V úterý pokračoval pokles cen již druhým dnem po sobě.

Omán a Írán zároveň oznámily vznik společné pracovní skupiny, která má řešit budoucí pravidla plavby v Hormuzském průlivu. Obě země zdůraznily, že jakákoli dohoda musí respektovat jejich suverenitu a právo podílet se na správě této klíčové obchodní cesty.

Psali jsme:

Nakupujte v USA, vzkázal Trump Íráncům

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv

Spílání Trumpovi: Tak špatná dohoda s Íránem, že teď odevzdá Rusům Aljašku

Stín Trumpovy dohody: Írán se dostane ke 300 miliardám dolarů