Startovní celodenní seminář se uskutečnil v Infocentru Hornické krajiny Krupka před pár dny. Rezervace míst byla rychle před avizováním účasti zaplněna. „Mnoho zájemců jsme museli odmítnout,“ potvrdil velký zájem Michal Urban, předseda obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory-Erzgebirge. Obdobný workshop se uskuteční ještě 5. března na radnici v Jáchymově a na Městském úřadě na Božím Daru, chystají se i do dalších měst.
Hned první výstup v Krupce zdůraznil, proč se vlastně zrodila myšlenka světového dědictví UNESCO. „Tato konvence byla od počátku míněna pro porozumění národů: Myšlenka vznikla na troskách 2. světové války, po roce 1945. Snahou bylo podpořit soudržnost národů, aby poznávaly kulturní dědictví druhých zemí, vědecky spolupracovaly,“ sdělil na začátku dne Helmut Albrecht z Bergakademie Freiberg, jeden z otců projektu, který loni po dvaceti letech snažení vyvrcholil zápisem Hornické krajiny Krušnohoří-Erzgebirge na seznam UNESCO.
Helmut Albrecht z Bergakademie Freiberg. Foto: Lucie Bartoš
„Někteří nevěřili, že skutečně k zápisu dojde,“ podotkl s tím, že česká ani německá strana by samy za sebe neměly šanci se na seznam dostat. Přeshraničnost významně pomohla. „Je to náhoda historie – díky evropské integraci se stala hranice téměř nevýznamnou. Lidé ji zde vždy překračovali a spolupracovali. To až v nedávné historii došlo k tvrdé hranici,“ připomněl tradici česko-saského soužití, a dodal: „Stačí být přáteli.“
Ani jedna z národních stran tak nezastírá, jak důležité je připomínat objekty jako je Rudá věž smrti, které k integritě a autenticitě jedinečné montánní krajiny přispívá. „Jde o důležitý prvek, který připomíná těžbu uranu a politické a společenské souvislosti, byť nevypráví hezkou část historie,“ podotkl Albrecht.
Všichni očekávají, že využije-li se dostatečně potenciál toho, že je Krušnohoří na prominentním seznamu světového dědictví, posílí to image celého regionu. A to včetně sebevědomí lidí, pokud se jim dostane pod kůži, že žijí ve významné krajině.
Velkou poptávku zaznamenávají realizátoři montánního projektu od škol. Začaly tak vznikat nové vzdělávací materiály, které mají UNESCO, zejména s odkazem na Krušnohoří, podat mladým atraktivní formou.
Podílí se na nich například Josef Märc, didaktik dějepisu, pedagog Katedry historie FF UJEP Ústí nad Labem a chomutovského gymnázia, který na akci také promluvil.
Josef Märc, didaktik dějepisu z ústecké univerzity. Foto: Lucie Bartoš
Projekt cílí na širokou skupinu obyvatel a jeden z jeho informačních a poutavých výstupů je možné najít na odkazu https://www.npu.cz/erzgebirge. Jde o digitální mapu „UNESCO-Krušnohoří“ (pod záložkou Památky hrou). Aplikace zobrazuje interaktivně památky hornické kulturní krajiny.
„Bez toho, aby se znalosti přenášely na další generace, by se povědomí ztratilo,“ podotkl k tomu Michal Urban. České školy podle něj zatím oproti německým projevují nezájem. „Nedejbože jít do terénu,“ povzdechl si dokonce. „Všechny školy by měly navštívit místo spjaté s komunistickým režimem,“ myslí si přitom například Josef Märc, s poukazem na zmíněnou Věž smrti v Jáchymově.
„Krupka může jít příkladem. Dělá se tu hodně. Potřebujeme takový postoj převést i do západní části Krušnohoří, ale nikoli jen jednorázovými akcemi, ale dlouhodobě zabudovat téma do stálého vyučování,“ míní Michal Urban, podle kterého je zapsaná hornická krajina uznáním všech desítek generací před námi, které ji tvořily v potu tváře. „Jedna věc je chránit světové dědictví, druhá věc – co s tím dál…“ apeloval řečnickou otázkou v závěru na všechny přítomné s tím, že ale nebude správné jít cestou Českého Krumlova, kde se člověk neprojde náměstím, protože je plné čínských turistů...
Michal Urban, předseda obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory-Erzgebirge. Foto: Lucie Bartoš
Cílem projektu „Naše světové dědictví – hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge“ je zjednodušeně řečeno posílení emocionálního pouta domácího obyvatelstva ke společnému česko-německému hornickému dědictví a prohloubení porozumění jeho obrovského globálního významu. Skrze rozvoj vzdělávacích formátů má být společné kulturní dědictví zviditelněno, čímž bude dlouhodobě zajištěno jeho zachování. Činnosti financuje Evropský fond pro regionální rozvoj – Program na podporu přeshraniční spolupráce 2014–2020 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.
Oficiální předání certifikátu UNESCO do rukou Krušnohorců proběhlo v září 2019 ve Freibergu a v listopadu 2019 v Krupce. Letos 29. ledna, se ve Stadthalle v Marienbergu pod taktovkou Agentury pro hospodářský rozvoj Krušných hor (Wirtschaftsförderung Erzgebirge) uskutečnila slavnostní akce spojená s poděkováním všem, kteří získání prestižního titulu napomohli, a s rekapitulací hlavních milníků na dvacetileté cestě, která k zisku titulu světového dědictví vedla.
Lucie Bartoš
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
