Zámecká knihovna v Mikulově byla ve své době jednou z nejznámějších knihovních sbírek. Ve 30. letech 20. století však byla svými majiteli, pány z Dietrichštejna-Mensdorff-Pouilly nabídnuta prostřednictvím luzernského antikvariátu k prodeji. Největší část knih bohemikálního původu zakoupil Československý stát a dnes je součástí historického fondu Moravské zemské knihovny v Brně.
Rod pánů z Dietrichštejna získal mikulovské panství v roce 1575, svou rodovou knihovnu však nezačal budovat až na Moravě, velkou část knih si první dietrichštejnský majitel Mikulova Adam přivezl s sebou z Madridu. Adam byl opravdovým bibliofilem, knihy, které získal pro svůj knihovní fond, i četl. Jiný vztah ke knihám měl patrně jeho nejmladší syn, olomoucký biskup a kardinál František z Dietrichštejna, který rozmnožil rodovou knihovnu o soubory knih získané spolu s panstvími po bitvě na Bílé hoře.
Před polovinou 17. století dietrichštejnská knihovna zejména díky cílenému budování fondu Františkem z Dietrichštejna získala na věhlasu po celé Evropě, a tak nepřekvapí, že o ni projevila zájem švédská královna Kristina. Její armáda obsadila Mikulov v roce 1645 a již o rok později knihy putovaly ve 49 bednách do Švédska. Poté, co královna Kristina konvertovala ke katolické víře, odjela ze Švédska do Říma a svou bohatou knihovnu odvezla s sebou spolu s částí knih z Mikulova. Po její smrti se knihy staly součástí fondu Vatikánské knihovny.
Ve 2. polovině 17. století tak byli páni z Dietrichštejna nuceni budovat rodovou knihovnu znovu. Jejím základem se stala knihovna významného renesančního sběratele a prezidenta dvorské komory na dvoře císaře Rudolfa II. Ferdinanda Hoffmanna z Grünbuchlu. Mikulovský fond byl dále doplňován např. o knihovnu pánů z Pruskova, osvícenského mikulovského probošta Vincence Weintridta či profesora matematiky na mikulovském piaristickém gymnáziu Cassiana Halašky. Posledním větším celkem zařazeným do rodové knihovny v Mikulově byly knihy knížete Alexandra Dietrichštejn-Mensdorff-Poilly, českého místodržitele a rakouského ministra zahraničí.
Ve 30. letech 20. století byla zámecká knihovna prostřednictvím luzernského antikvariátu nabídnuta do prodeje na aukcích ve Vídni a v Luzernu. Československý stát zakoupil v roce 1933 část sbírky rukopisů a prvotisků, aby tak zachránil nejcennější, zejména bohemikální část fondu. Knihy se staly v roce 1944 součástí fondu Moravské zemské knihovny v Brně. V roce 2017 se podařilo tento fond obohatit o unikátní Rukopis o přípravě barev, pigmentů a zlacení, pocházející původně též z mikulovské zámecké knihovny.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
