Výsledky celkem 208 kontrol ukazují, že od počátečních problémů s pomalým čerpáním a prostých dotačních podvodů se ČR posunula k systému, který sice zajišťuje vyčerpání prostředků, ale stále neřeší smysl dotací. Ty jsou rozmělňovány do množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Dynamika přibližování ČR k průměru EU se ve srovnání s některými státy, které přistoupily do EU také v roce 2004, zpomalila.

„Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál,“ uvedl ke zjištěním NKÚ jeho prezident Miloslav Kala.

Zpomalování dynamiky přibližování ČR k průměru EU lze dokumentovat na růstu životní úrovně. Např. Polsko dosáhlo mezi lety 2003 až 2022 růstu životní úrovně – měřeno v paritě kupní síly oproti průměru EU – o 33 procentních bodů, Litva o 38 procentních bodů. U ČR to bylo jen 19 procentních bodů.