I kvůli chybějícímu informačnímu systému je náročné pro poskytovatele i příjemce a v konečném důsledku i neefektivní. MK určilo jen obecné cíle podpory a nestanovilo ukazatele, podle kterých by mohlo vyhodnotit její přínos. Zároveň příjemce podpory nedostatečně kontrolovalo. Navíc poskytovalo prostředky netransparentně tím, že podpořilo i projekty mimo výběrové řízení. Nedostatky zjistil NKÚ také u některých příjemců.

MK ročně vypisuje 25 výzev na podporu kulturních aktivit. V kontrolovaných letech na ně rozdělilo každý rok zhruba 500 až 600 milionů korun, a to složitě a neefektivně. Za přidělení dotací je zodpovědných celkem 9 odborů ministerstva, které postupují rozdílně a svůj postup nekoordinují. Často se tak liší požadavky na příjemce a zvyšuje se administrativní zátěž jak pro ně, tak pro ministerstvo. Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti o podporu. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky. Příjemce tak nakonec musel vést účetnictví pro každou část festivalu zvlášť, připravit zvlášť vyúčtování a dvě závěrečné zprávy.

Jedním z důvodů takto složitého rozdělování podpory je i to, že na MK stále chybí informační systém pro její poskytování. MK se zavázalo, že jej vytvoří už po předchozí kontrole NKÚ v roce 2014. Dosud ale výrazně nepokročilo. Teprve na konci roku 2018 zpracovávalo podklady pro výběrové řízení na dodavatele informačního systému. Příjemci tak musí například opakovaně dodávat stejné doklady, které už předali v rámci jiné žádosti. Na MK se také kvůli chybějícímu informačnímu systému lišily údaje o objemu podpory.