Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. Od roku 2008, kdy tento institut vznikl, rostly a na začátku roku 2016 přesáhly hodnotu 150 miliard korun. Kontroloři se proto zaměřili i na důvody, proč nároky z nespotřebovaných výdajů vznikaly.

Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny. Ministerstvo financí při sestavování státního rozpočtu na další rok neví, jaký podíl nároků z nespotřebovaných výdajů organizační složky státu nakonec uplatní. Závazné právní předpisy totiž jasně nestanoví, jak má daná organizační složka státu nároky z nespotřebovaných výdajů zapojit do svého rozpočtu. Organizační složky státu mohou o tyto nároky překročit svůj rozpočet a použít je podle svých potřeb bez souhlasu vlády, Poslanecké sněmovny nebo Ministerstva financí. V momentě, kdy se OSS rozhodne použít nároky z nespotřebovaných výdajů, může dojít ke zvýšení státního dluhu, protože tyto nároky jsou jenom evidovány, ale nejsou tedy finančně kryty. Pro jejich krytí by pak Ministerstvo financí muselo například vydat státní dluhopisy. Podle NKÚ by MF jako garant státního rozpočtu mělo vydat jasné předpisy, které by vynutily, aby organizační složky státu vyčerpaly nejdříve vlastní zdroje a rezervy, než uplatní nároky z nespotřebovaných výdajů nad rámec svého rozpočtu na daný rok.