Důvodem byl především nedostatek peněz na silnice plánované ještě před krizí. Příprava staveb navíc trvala dlouhou dobu, v průměru 12 let. Průtahy vznikaly především kvůli problémům se získáním územních rozhodnutí, stavebních povolení a výkupem pozemků. Z 35 staveb silnic I. třídy se podařilo v plánovaném termínu dokončit jen sedm.

Silnic I. třídy bylo v roce 2018 v ČR 69 a představovaly přes 5 800 kilometrů. Které stavby jsou prioritní a mají největší společenskou důležitost, určily strategické dokumenty z roku 2013 jako dopravní politika na roky 2014 až 2020 a dopravní strategie. Ta zároveň stanovila i harmonogram staveb a předpokládané náklady na ně. Jenže z plánovaných 35 staveb se podařilo dokončit v termínu jen sedm. Navíc šest z nich už bylo v nějaké fázi rozpracovanosti, když harmonogram staveb vznikal. V aktualizované strategii z roku 2017 pak Ministerstvo dopravy harmonogram staveb úplně vypustilo.

To, že se některé stavby silnic I. třídy zbrzdily nebo zastavily, bylo především kvůli nedostatku peněz. Před krizí se jich začalo připravovat mnoho a následně se muselo přikročit k úsporám. U některých staveb už ale byla uzavřena smlouva s dodavateli, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jim pak zaplatilo finanční kompenzace přes 125 milionů korun za přerušení nebo konzervaci staveb.