Od podzimu 2017 do 5. srpna tohoto roku, kdy se začalo s demontáží, jeřáb přepravil v úhrnu 25 tun materiálu. S jeho pomocí byly z vrcholku věže nejprve sneseny poškozené stavební prvky a suť a následně vyzdvižen nový stavební materiál. „Za léta chátrání se na tělese věže nahromadilo množství cizorodých prvků a stačily vzrůst i stromy. Dále jsme na vrchol dopravili množství nové malty, kamenů a cihel, které chyběly. Vyzvedali jsme devět replik kamenných krakorců, šest kusů replik římsových desek, hranoly a latě na nový krov, několik palet modřínových šindelů pro novou krytinu a konečně dubové trámky a fošny pro obnovený ochoz“, vyjmenovává stavební technik David Říha z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Poté, co čtrnáct metrů dlouhý a sedm metrů vysoký jeřáb na lidský pohon odvedl svou práci, se památkáři rozhodli stroj rozebrat na jednotlivé prvky tak, aby šel znovu složit. „Je pravděpodobné, že tuto činnost naši předci obvykle neprováděli a stroj tohoto typu odstranili destrukčním způsobem. S ohledem na náročnost transportu v pozdním středověku, nízké ceny lidské práce a hojnost materiálu bylo výhodnější postavit na další stavbě stroj nový“, vysvětluje David Říha. Jeřáb se rozebírá tak, jak byl stavěn - pomocí ručních nástrojů a kladek, prvek po prvku. Práce probíhají ve výšce téměř čtyřicet metrů nad zemí za složitých povětrnostních podmínek. „Ukazuje se, že je demontáž náročnější než sestavení. Spoje jsou takřka srostlé a povolují jen při maximálním úsilí“, popisuje David Říha. Rozebraný jeřáb památkáři uskladní na suchém místě do doby, než pro něj v rámci rožmberského areálu vybudují důstojné prostory, kde bude znovu sestaven a na zemi předváděn veřejnosti.