Jelikož pochází z nedaleké Budyně nad Ohří, zná kastelánka Michaela Prokopová zámek v Libochovicích už od dětství. „Poprvé jsem tu byla asi s mateřskou školkou. Doteď si na to setkání pamatuji. Tehdy mi to tu všechno připadalo tak obrovské, tajemné. Zajímalo mne, kam asi vedou všechny ty zamčené dveře. A už tehdy jsem byla přesvědčená o tom, že se sem musím jednou vrátit a zjistit to,” přiznává kastelánka.
Toto přání se jí v dospělosti splnilo a v roce 1996 na zámek nastoupila jako externí průvodkyně. „Absolutně jsem se do tohoto místa zamilovala a vlastně už nikdy neodešla,” dodává. V roce 2005 tu pak začala pracovat nastálo, a to jako správce depozitáře. Na starosti měla péči, správu či prezentaci mobiliárních fondů a depozitární knihovny. Pomáhala i s pořádáním různých kulturních akcí.
V nové funkci kastelánky ji úkolů čeká ještě mnohem více. „Aktuální problém, kterému se nyní intenzivně věnujeme, je havarijní stav rondelu jírovců ve francouzském parteru. Nebezpečný stav nám potvrdil i odborný dendrologický posudek, který je také navrhl skácet,” uvedla kastelánka s tím, že kácení starých stromů není zrovna příjemným úvodem do nové funkce. Ve všem špatném lze ale najít něco dobrého, a tak Michaela Prokopová plánuje kmeny stromů nechat přetvořit uměleckými řezbáři na kláty – historické včelí úly, které pak umístí na původní místo zámeckého včelína. „Jejich vzpomínky tak v parku zůstanou a vrátí se sem snad i včely,” doufá.
Změny čekají i interiér zámku. „Plánujeme rozšíření expozice do druhého patra, kde jsou momentálně depozitáře,” prozradila kastelánka. Nová expozice bude věnována hraběcí rodině Herbersteinů, především v ní budou prezentovány bohaté sbírky Jana Josefa Herbersteina, posledního majitele zámku. Ten přivezl mnoho předmětů z cest po Africe, ve sbírkách má libochovický zámek například mnoho loveckých trofejí, etnografické předměty afrických domorodců nebo dokonce 4 500 let staré části egyptských mumií. „V letních měsících plánuji, že při nějaké vhodné příležitosti část druhého patra pro návštěvníky zpřístupním,” láká Prokopová.
Na letní sezonu připravuje kastelánka také další novinky. Letos se libochovický zámek stal součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, který je v tomto roce věnován Clam-Gallasům. Při této příležitosti si tu pro návštěvníky připravili komentované prohlídky zámeckého parku, odbornou přednášku o clam-gallasovském zahradníkovi, dobové venkovní hry v zámecké zahradě nebo zámecký „geokešink“. „Abychom návštěvníky motivovali k procházce po zajímavých místech našeho parku, schováme zde schránky, které budou muset dle tištěné mapky najít. Každá z těchto schránek bude obsahovat část tajenky. Když ji účastníci složí celou, budou zařazeni do slosování o zajímavé ceny, zřejmě mezi nimi bude i víkend v zámeckém apartmánu,” láká Prokopová.
Zámek, zahradu, park i přilehlé budovy je totiž podle kastelánky třeba vnímat jako jeden celek. „Zámecký areál má ideální kompozici k vytvoření víceúčelového kulturního střediska Českého středohoří. Jeho hlavní prioritou musí být samozřejmě zachování a zprostředkování kulturního dědictví dalším generacím, ale přála bych si, aby byl také vyhledáván jako jedinečný komplex pro trávení volného času všech věkových skupin návštěvníků,” vysvětlila. Tradiční a dlouholeté kulturní akce budou zachovány, novinkou letošního roku pak budou tři edukační programy pro školy či řezbářská akce s názvem Týden plný pilin.
Nová kastelánka nezapomíná ani na nejznámějšího libochovického rodáka Jana Evangelistu Purkyně. Toho sice v současnosti na zámku připomínají, jemu věnovaná expozice ale pochází ze sedmdesátých let a pro dnešní dobu už je nevyhovující. „Udělám maximum, aby tak významná osobnost našich dějin byla v Libochovicích kvalitně a především moderně prezentována,” uvedla kastelánka s tím, že plánuje novou interaktivní expozici.
Michaela Prokopová nahradí v kastelánské funkci Ladislava Peška, který na zámku v Libochovicích pracoval od roku 1992. Do své správy přibral také rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na památné hoře Říp a ve své době vyhověl naléhavé žádosti vedení a ujal se po potřebnou dobu řízení a správy hradu Házmburk. Pod vedením kastelána Peška dokázal tým libochovického zámku zvládnout i takové katastrofy, jakou byly povodně, vichřice, přívalové deště. Pod jeho vedením se také z libochovického zámku stalo přirozené kulturní centrum regionu a celá řada akcí se stala tradiční součástí dění ve městě i širokém okolí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
